Tohle meteorologové nečekali. Extrémní jev zvaný “omega blok” drží celou Evropu v kleštích

Evropa zažívá v posledních týdnech léto, které meteorologové označují za mimořádné a v mnoha ohledech i znepokojivé. Nejde jen o rekordní teploty, ale především o způsob, jakým se počasí chová. Jako by se čas zastavil, horko neustupovalo a příroda se ocitla v sevření neviditelné síly. Právě tímto fenoménem je extrémní atmosférický jev zvaný „omega blok“, který letos drží kontinent v kleštích a způsobuje, že vlny veder trvají déle, jsou intenzivnější a zasahují mnohem širší území než dříve.

Označení, které zní téměř poeticky, ve skutečnosti ale znamená pro Evropu týdny bez deště, spalující slunce a extrémní zátěž pro člověka, přírodu i infrastrukturu. Vzniklo podle charakteristického tvaru tryskového proudění v atmosféře, které na meteorologických mapách připomíná řecké písmeno Ω. Tento vysokotlaký systém vzniká tehdy, když se nad určitou oblastí usadí mohutná tlaková výše, která blokuje pohyb vzduchových hmot a brání příchodu chladnějšího a vlhčího počasí z Atlantiku. Výsledkem je tzv. tepelná kopule – oblast hromadícího se horkého vzduchu, který nemá kam uniknout a postupně se přehřívá.

Tryskové proudění, tedy rychle se pohybující pás vzduchu ve výšce několika kilometrů nad Zemí, za normálních okolností žene počasí napříč kontinenty. Přináší střídání front, oblačnosti, deště i ochlazení. Jenže když dojde k jeho rozkolísání, například v důsledku tzv. arktického zesílení (tedy skutečnosti, že Arktida se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek planety), proudění se zpomalí, začne se vlnit a vytváří právě „omega bloky“. Tyto bloky pak dokážou udržet extrémní počasí na jednom místě i několik týdnů v kuse.

Letos je situace obzvlášť dramatická

Nad jižní Evropou se usadila mohutná tlaková výše, která blokuje přísun chladnějšího vzduchu z Atlantiku a zároveň brání odchodu horkého vzduchu z Afriky. Výsledkem je, že Španělsko, Itálie, Řecko, ale i Francie nebo Balkán zažívají vlny veder, které lámou historické rekordy. Teploty ve stínu běžně přesahují 40 °C, v některých regionech dokonce atakují padesátku. Noční teploty neklesají pod 30 °C, což znamená, že lidé nemají šanci si od horka odpočinout ani v noci.

Omega blok má ale dopad i na zbytek Evropy. Zatímco jih a střed kontinentu trpí vedrem a suchem, na severu a západě se mohou naopak hromadit dešťové srážky, které nemají kudy odejít. To vede k extrémním bouřkám, záplavám a dalším projevům nestabilního počasí. Typickým příkladem je letošní léto v Německu, kde se střídají období extrémního sucha s náhlými přívalovými dešti, které způsobují lokální povodně.

Vědci upozorňují, že podobné jevy nejsou v evropském klimatu nové, ale v posledních letech jsou stále častější a intenzivnější. Důvodem je právě změna klimatu a rychlé oteplování Arktidy, které ovlivňuje chování tryskového proudění. Když se proudění zpomalí a začne se vlnit, vznikají blokující systémy, které mohou udržet extrémní počasí na jednom místě i několik týdnů. To je zásadní rozdíl oproti minulosti, kdy se počasí měnilo rychleji a extrémy netrvaly tak dlouho.

Extrémní počasí novým standardem?

Dlouhotrvající vlny veder mají dopad na zdraví obyvatel, zvyšují úmrtnost, zatěžují zdravotní systém a způsobují ekonomické škody. Zemědělci přicházejí o úrodu, města bojují s přehříváním, energetické sítě jsou přetížené kvůli masivnímu používání klimatizací. Požáry v přírodě se šíří rychleji a jsou ničivější, protože vegetace je zcela vysušená.

Přestože je tento jev dobře popsán a vědci ho sledují už desítky let, letošní léto překvapilo i zkušené meteorology. Tak dlouhotrvající a intenzivní omega blok, jaký drží Evropu v kleštích letos, je výjimečný i v kontextu posledních desetiletí. Ukazuje se, že klimatické modely musí počítat s novými extrémy a že Evropa bude muset přehodnotit svůj přístup k hospodaření s vodou, zemědělství i ochraně obyvatel před horkem.