30 dní jedl pouze máslo, vejce a slaninu. Experiment známého lékaře a olympijského desetibojaře Stena Ekberga

Na to, co s lidským organismem dělá tučná strava, bylo provedeno už mnoho studií. Je obecně známo, že dlouhodobý vysoký příjem nasycených mastných kyselin může mít na svědomí řadu zdravotních problémů. Co by se ale stalo, kdybychom konzumovali celý měsíc každý den slaninu, máslo a vejce?

Kontroverzní experiment, který sleduje účinky měsíční konzumace výše uvedených potravin, na sobě provedl muž jménem Sten Ekberg. V podstatě se jednalo o kombinaci přerušovaného půstu a ketogenní diety, při níž je jídelníček postaven převážně na tučných potravinách, zatímco příjem sacharidů je během ní výrazně omezen.

Nutno však podotknout, že před tímto experimentem se Sten Ekberg stravoval po dobu 10 dní velmi nezdravě, kdy konzumoval výhradně typickou americkou stravu. To mělo za následek nejen zvýšení tělesné hmotnosti, ale také alarmující hodnoty krevních testů. Hladiny inzulinu, glukózy, triglyceridů a cholesterolu se po těchto deseti dnech významně zvýšily. Cílem druhého experimentu pak bylo zjistit, zda ketogenní dieta dokáže vrátit uvedené krevní hodnoty i váhu do normálu.

Princip ketogenní diety

Ketogenní dieta je specifický výživový směr, při kterém se radikálně omezuje příjem sacharidů (obvykle pod 50 gramů denně) a naopak výrazně navyšuje podíl tuků ve stravě. Tělo se tak dostává do metabolického stavu známého jako ketóza. V něm organismus místo glukózy využívá jako hlavní zdroj energie ketolátky, které vznikají rozkladem tuků v játrech.

Tento způsob stravování přitom může vést k úbytku hmotnosti, zlepšení citlivosti na inzulin nebo k vyrovnání hladiny krevního cukru. Některé studie dokonce naznačují, že ketogenní dieta může také pozitivně ovlivnit kognitivní funkce či přispět k lepší koncentraci a snížení pocitu hladu.

Možná zdravotní rizika

Ačkoli má ketogenní dieta své příznivce a některé vědecké studie potvrzující určité benefity, je potřeba k ní přistupovat s opatrností. Dlouhodobé omezování sacharidů může vést k nedostatku některých vitamínů, minerálů a vlákniny. To může způsobit problémy s trávením nebo oslabení imunity.

Dalším problémem je také zvýšený příjem nasycených tuků. Pokud není keto jídelníček postaven na kvalitních zdrojích tuků, ale na zpracovaných potravinách typu slanina, uzeniny či máslo ve velkém množství, může to vést ke zvýšení hladiny LDL cholesterolu a potenciálně i k vyššímu riziku srdečně-cévních onemocnění.

U některých lidí se také objevují vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy, únava, podrážděnost nebo problémy se spánkem v prvních dnech přechodu na dietu. Obzvláště opatrní by pak měli být lidé s onemocněním ledvin, jater, diabetem či poruchami metabolismu tuků. V těchto případech je nezbytné konzultovat změnu jídelníčku s odborníkem.

Výsledky experimentu

Vraťme se ale zpět k experimentu, který byl zmíněn na začátku článku. Základem stravy Stena Ekberga byla tedy vejce, slanina a máslo. Dále do svého jídelníčku zakomponoval steak, klobásu, avokádo, cibuli, rajčata brokolici a květák, olivový olej a octový dresink. Během uvedených 30 dnů jedl buď jedno, nebo dvě jídla denně a také pravidelně dodržoval 16 až 24hodinový půst.

Na začátku experimentu činila váha Stena Ekberga 203 liber, což je zhruba 92 kilogramů. Po absolvování třicetidenního experimentu se jeho tělesná hmotnost snížila na 189 liber, tedy asi 85 kilogramů. Výrazně se ale také zlepšily jeho krevní testy. Hladiny cholesterolu, inzulínu, triglyceridů a glukózy se dostaly na zdravé hodnoty.

Výsledkem tohoto experimentu je především zjištění, že lidské tělo je velice adaptabilní. Jak je vidět, škody, které napáchala desetidenní konzumace nezdravých jídel, se daly poměrně snadno a rychle napravit jednoduchou změnou jídelníčku. Je však potřeba stále myslet na to, že ani ketogenní dieta není vhodná pro každého a pojí se s ní i určitá zdravotní rizika.

Zdroje: plzen.rozhlas.cz, uchicagomedicine.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, cambridge.org