Existuje jeden jediný film, který by měl vidět každý vzdělaný Čech. Ostuda, pokud ho neznáte

Existuje pár filmů, které jsou pro naši kulturu významné – jen málokdo nezná typické hlášky ze snímků jako jsou trilogie Slunce, seno nebo komedie Marečku, podejte mi pero! a každý si zřejmě vybaví také ikonickou scénu z Ostře sledovaných vlaků, ve které se razítkoval zadeček. Tento kinematografický počin nejednoho českého diváka dokonce rozplakal a je nedílnou součástí naší historie, protože popisuje dobu, kterou mnozí z nás ještě pamatují.

Zdeněk Svěrák má za sebou nesčetně ikonických filmových počinů, na kterých pracoval ať už herecky, nebo jako scenárista. Jmenovat můžeme například Kulový blesk, Vrchní, prchni!, Jára Cimrman ležící, spící, Vesničko má středisková nebo novější Vratné lahve. Když jsou ale fanoušci a televizní diváci vyzváni k tomu, aby zvolili vůbec ten nejsilnější počin, který v nich zanechal nejvíce emocí, často volí snímek Kolja. Jedná se sice o komedii, ta má však výrazné dramatické pozadí. Příběh netřeba představovat, ve zkratce je o muži, který si nakonec zbyde s malým ruským chlapečkem jménem Kolja.

Jediný český počin, který získal Oscara i Zlatý glóbus

„Kolja v sobě ukrývá téměř všechny skutečně důležité životní hodnoty,“ komentují silný a citlivě podaný příběh recenzenti na ČSFD, kde se film umístil na 151. příčce všech nejlepších filmů a sklidil nadstandardní ohodnocení šestaosmdesát procent. Režie se ujal hercův syn, Jan Svěrák. Že je snímek opravdu světový vyplývá ale i z ocenění, jakých se mu dostalo. Získal Čestné uznání na Venice Film Festival a je zároveň jediným českým filmem, který získal zároveň Zlatý glóbus i Oscara.

Přijetí diváků se tvůrci báli

Sám Jan Svěrák přitom přiznal, že s takovým úspěchem nepočítal. Prozradil, že mu anglický producent tvorbu filmu odsouhlasil s tím, že „až poté začnou dělat pořádné bijáky“. Sám se zároveň domníval, že bude pro zahraniční diváky Kolja nezajímavým filmem, který je příliš úzce spjat s českou historií a reáliemi.

„My jsme se báli dokonce i přijetí v tuzemsku. Nebyli jsme si jistí, jestli starost o ruského chlapečka publikum neodradí, jestli diváci půjdou s námi. Navíc jsme slýchali varování, že ruské jméno v titulu bude odrazovat, nutili nás, ať vymyslíme jiný název,“ přiznal Zdeněk Svěrák. Kolja se tak mohl jmenovat „Radost pro celý hřbitov“ nebo třeba „Trabantstory“ či „Zlaté šupinky“.

Druhý díl nikdy nevznikl

Kolja se stal nejnavštěvovanějším filmem roku 1996 v českých kinech, vidělo jej skoro 900 tisíc diváků, kteří tehdy za vstupné utratili celkem přes třicet milionů korun. Přes veškerý úspěch však režisér nad natočením druhého dílu nepřemýšlel, prý by se prvotnímu úspěchu už vyrovnat nedokázal. Kolja se ale nelíbil pouze u nás, v Británii nebo ve Spojených státech amerických, nýbrž také v Asii. V Japonsku natočil režisér Takeši Kitano podobný snímek, který se jmenuje Kikužiro.

Natáčení s malým chlapečkem ovšem nebylo vůbec jednoduché, ještě obtížnější bylo ale najít dětského herce, který by se mohl náročné úlohy zhostit. Konkurzy probíhaly v Moskvě. Nakonec vyhrál Andrej Chalimon, který se stal nejmladším hercem nominovaným na České lvy, bylo mu tehdy šest let a v době natáčení teprve pět. Několik let po dotočení snímku z Česka odjel. Přes svůj fenomenální debut se nedostal na divadelní akademii, kde se plánoval věnovat studiu produkce. Dnes žije v Moskvě a má se živit prodejem hodinek.