Dorazilo varování, které děsí i odborníky. Česko čelí kritické situaci. Pokud něco neuděláme, bude zle 

Úzkost, stres a deprese u nás v posledních letech nejsou výjimkou, ale běžnou součástí života stále většího počtu lidí. Data to říkají jasně a ve srovnání s ostatními státy se ocitáme už na patnáctém místě.

O tom, že žijeme v hektické době s neustálým tlakem na výkon a zároveň pozitivní přístup, není pochyb. Lidé svou každodenní frustraci sice vyvažují malými radostmi a neřestmi, jako je ranní kafe s cigaretou, odpolední dort nebo večerní sklenka vína, ale v posledních 20 letech enormně roste počet těch, kteří si k ovlivnění svého psychického stavu vypomáhají i prášky. 

Ať je mi alespoň trochu líp 

Jde o velkou skupinu přípravků, které lidem pomáhají „cítit se lépe“. Ať už je řeč o úzkostech, depresích nebo panickém strachu či dokonce dlouhodobé bolesti, na to vše se dnes předepisují antidepresiva. Ta podle typu působí na různé chemické procesy odehrávající se v mozku. Nejčastěji ovlivňují hladiny hormonů lidově nazývaných „hormony štěstí“, tedy serotoninu a dopaminu nebo noradrenalinu.  

Alarmujícím zjištěním je, že během posledních 20 let vyletěla v Česku spotřeba antidepresiv vzhůru o více než 577 %. Podle statistik organizace OECD se jedná o největší růst mezi všemi 38 sledovanými státy. 

Konzumace jde u nás přitom neustále nahoru – a ne zrovna pozvolna, jako ve většině dalších evropských zemích. V několika posledních letech se spotřeba každoročně zvýšila minimálně o 7 %, což potvrzují i data Svazu zdravotních pojišťoven.  

Důvodem nejsou jen globální krize 

Podle psychiatričky Jaroslavy Skopové má tento negativní trend více příčin. Nejedná se pouze o reakci na vyšší výskyt depresí a jiných vážných psychických stavů, ale i o to, že je dnes širší spektrum diagnóz, na které se antidepresiva předepisují.  

Tyto léky už navíc dnes nemusí předepisovat pouze psychiatr. Čím dál častěji je tak napíší také praktičtí lékaři, neurologové či jiní specialisté, kteří potřebují pacientům rychle ulevit od potíží. Antidepresiva jsou snáz dostupná, a navíc mnohem méně stigmatizovaná než v minulosti. Mnozí už nepovažují fakt, že „jsou na prášcích“ za ostudu, ani se o tom nebojí mluvit. 

Jak zmiňuje zpráva Svazu zdravotních pojišťoven ČR, za zvýšenou konzumací antidepresiv stojí pravděpodobně i náročné události posledních let: celosvětová pandemie, válka na Ukrajině, ale i neustálé zdražování. Cenově šly nahoru jak energie a služby, tak i úplně základní věci jako třeba bydlení.  

Právě v době pandemie COVID-19 došlo v Evropské unii k prokazatelnému plošnému nárůstu spotřeby antidepresiv, například v Česku ale rostoucí trend pokračuje i po jejím konci. 

Standardní média jsou postupně nahrazována sociálními sítěmi či konspiračními weby a společnost se tak čím dál víc polarizuje. Stále častěji se také potýkáme s přetížením informacemi, přírodními pohromami nebo pocity bezvýchodnosti a všechny tyto faktory dohromady vytvářejí ideální podhoubí pro vznik úzkostí a psychických poruch. Podle Skopové se navíc nacházíme v době takzvané epistemické krize, která ukazuje na proměnu poznávání a posuzování světa. 

Prášky místo psychoterapie 

Klinických psychologů je v Česku dlouhodobě nedostatek a čekací lhůty na terapie bývají i v řádech měsíců. Sáhnout po pilulce se tak může jevit jako samospásné řešení. Léky samy o sobě samozřejmě špatné nejsou a v mnoha případech opravdu představují vhodnou cestu, ale neměly by se stát jediným řešením všech problémů.  

Právě psychoterapie a dlouhodobá podpora či změna životního stylu je totiž podle odborníků něco, co například při depresi znatelně pomáhá. Zařazení léků bývá ale často jednodušší. 

Evropa na pokraji psychické krize

V oblasti duševního zdraví za pozornost stojí také celková data EU, která uvádějí, že psychickými problémy trpí každý šestý člověk. Nejběžnějšími problémy jsou přitom právě deprese a úzkosti.  

První tři příčky v užívání antidepresiv sice zatím patří Islandu, Portugalsku a Velké Británii, ale pokud se u nás něco nezmění, můžeme se zanedlouho ocitnout po jejich boku.