Doma vám běží nonstop a žere proud jako vánoční světla na zámku. Utrácíte tisíce úplně zbytečně

Když doma necháte nepřetržitě běžet spuštěný nějaký spotřebič, vždy to něco stojí. A v případě, že se jedná o „vykopávku“ z minulého století, zaplatíte hodně. Pokud patříte mezi lidi, kteří vyznávají heslo „budu to používat, dokud to funguje“, může se vám tento přístup vymstít.  

Ano, některé spotřebiče slouží věrně třeba i po celá desetiletí a působí dojmem, že to jde bez problémů. Tak proč nahrazovat něco, co pořád dělá, co má, a zdánlivě v tom není žádný problém?  

Jako černá díra na elektřinu 

Komplikace přichází teprve s příchozími účty. Staré modely různých spotřebičů totiž mohou měsíčně spolknout až několikanásobně více energie než moderní produkty, které se chlubí větší úsporností.

A úplně největšími žrouty energie z tohoto pohledu mohou být lednička a mrazák. Pokud nechcete měsíčně vyhazovat stovky korun navíc oknem, je čas se jim podívat na zoubek.  

Když nostalgie zatěžuje peněženku 

Sice ten starý mrazák v garáži můžete mít třeba po rodičích, a proto vám dělá problém se s ním rozloučit, ale když se podíváte na reálná čísla, rozum pravděpodobně zavelí naklonit se na stranu pokroku.  

Spotřeba přístrojů vyrobených před začátkem tisíciletí bývá totiž minimálně dvakrát nebo i čtyřikrát vyšší než u novějších produktů označených energetickou třídou C až G.  

Ještě nedávno se energetické třídy označovaly plusy. Ty nejlepší modely se tak chlubily až třemi a mívaly popisky v podobě A+++. To už je ale dnes jinak a běžně se potkáváme jen se značením písmeny – od A po G. Překvapivé pro někoho může být, že co se dříve označovalo jako A+++, spadá dnes až do kategorií B a C. Je to dáno tím, že se změnilo také testování a proces hodnocení. Některé nejúspornější spotřebiče tedy dnes klidně můžete najít zařazené v těchto dvou kategoriích. 

Když si uděláme malé srovnání spotřeby energie, starý mrazák z 90. let může podle své velikosti a stavu „sežrat“ asi 400 až 600 kWh ročně. Proti tomu má ale nový mrazák spotřebu třeba jen 150 kWh za rok. Když vezmeme v úvahu aktuální průměrnou cenu elektřiny 6,50 korun za kWh, dojdeme k rozdílu přes 2 tisíce korun ročně.

Z dlouhodobé perspektivy tak v jednom starém mrazáku můžete za 10 let zbytečně utopit minimálně kolem 20 tisíc.

Kdo šetří, ví, kam ho postavit 

Kromě stáří a reálné spotřeby přístroje ale existují i další faktory ovlivňující kolik vás provoz mrazáku bude stát. Například prach vás může okrádat o peníze taky. Proto se vyplatí kontrolovat míru zanesení chladiče na zadní straně a jednou za čas ho vyčistit.  

Na umístění také záleží. Už kvůli velikosti dávají lidé externí mrazáky často do sklepa, nebo do jiné málo využívané místnosti, kde na ně najdou prostor. Mít je v chladném prostoru je určitě lepší nápad, než postavit je hned vedle topení, trouby nebo sporáku. 

V neposlední řadě může mít na spotřebu vliv i to, jak často mrazák otevíráte, tloušťka námrazy a kolik potravin uchováváte uvnitř.  

Když se peníze vrací, je to investice 

Pokud tedy máte doma takového záškodníka, který vám kvůli vysoké spotřebě proudu pravidelně ukrajuje z rozpočtu, možná by nebylo od věci ho už napořád vypnout a pořídit si místo něj nový model. Cena moderních úsporných mrazáků se přitom pohybuje kolem 10 tisíc korun.  

Z toho, co tedy za 5 let přeplatíte u starého spotřebiče zbytečně na energiích, si už můžete koupit úplně nový kousek. Dalším pozitivním faktorem výměny je pozitivní dopad na vaše nervy. Staré mrazáky totiž často dělají hluk nebo se sem tam porouchají, což představuje jen další zátěž pro vaši peněženku.