Dokážete doplnit chybějící slova v příslovích? Tento kvíz rozděluje lidi na znalce a amatéry

Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí. Není všechno zlato, co se třpytí. Pýcha předchází pád. Tato známá přísloví zná snad každý z nás. Ne všechna jsou ale lidmi chápána správně. Některá z nich se dokonce významově liší podle toho, v jakém kraji se o nich mluví. Vyzkoušejte se v následujícím kvízu, jak dobře ovládáte česká přísloví vy.

Rozdíl je hlavně mezi příslovím a rčením, což se dodnes mnoha lidem plete. Přísloví vyjadřuje nějaké životní moudro, kdežto rčení je pouze produktem lidové fantazie. Smyslem přísloví je pak člověka morálně o něčem poučit. Smyslem rčení je naopak pouze někoho v naší blízkosti pobavit či oživit jazykový projev. S příslovím se pak potýkáme už od raného věku a jedná se v podstatě o ustálené výroky obsahující platné zásady či zkušenosti mravoučné povahy. Přísloví se navíc ve většině případů rýmuje ve dvojverší. Je to zejména proto, aby bylo lépe zapamatovatelné.

Je krátké a vyjadřuje životní moudrost

Přísloví tvoří důležitou součást lidové slovesnosti a najdeme jej v jazycích po celém světě. Má metaforický charakter a často využívá srovnání nebo různé symboly. Lidé jej i v dnešní řeči zcela běžně používají a možná si při nich s úsměvem vzpomenou na film Saturnin, ve kterém Kateřina sypala z rukávu jedno přísloví za druhým. Přísloví je také často součástí mnoha hezkých knížek, a to nejen těch pro děti. Přináší s sebou totiž opravdovou životní moudrost, která nás může vracet do dětství k povídkám našich babiček. I dnes je však mnohdy problém pochopit význam některých přísloví. I proto stojí za to si je připomínat a rozebírat jejich pointu.

„Přísloví vznikají jako kondenzovaná vyjádření lidské zkušenosti,“ vysvětluje jazykovědkyně Marie Kopřivová z Ústavu českého národního korpusu FF UK s tím, že právě ve významu přísloví najdeme spoustu varování, rad, doporučení a lidových moudrostí, kterých se můžeme i v dnešní době držet. I přesto, že je přísloví nepsaným českým kulturním dědictvím, mnoho lidí nechápe jejich význam. Podle Kopřivové to je hlavně tím, že se spousta přísloví ze starých dob v současnosti nepoužívá. Někdy navíc obsahují slova, která už se v běžné řeči nevyskytují.

Kvíz: doplňte správné slova do přísloví

Zajímavostí je, že velká část českých přísloví se týká jídla, domácnosti a kuchyně, jako např. „dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí“ nebo „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Právě chléb měl v minulosti v dějinách lidstva výsadní postavení. Měl hodnotu zlata a pro naše prapředky byl doslova božím darem. Už Ježíš Kristus o chlebu prohlásil: „Já jsem chléb života. Kdo ke mně přichází, nebude nikdy hladovět.“ Proto se spousta starolidových přísloví točí kolem této suroviny a i jiných základních potravin. Oblíbené bylo i přísloví: „Všude je chleba o dvou kůrkách“, což by se dalo významově přeložit tak, že všude existují nějaké problémy.

V lidové slovesnosti se objevuje i koření: „Je toho jak šafránu.“ V minulosti byl totiž šafrán oblíbeným kořením. Najít ho a nasbírat ale nebylo jen tak. Byl velmi vzácný, bylo ho málo a také se s ním podle toho tak nakládalo. Na jeden kilogram koření se muselo nasbírat víc jak 120 tisíc květů.

Oproti tomu máku bylo na polích vždy hodně. I mák byl u našich babiček součástí kuchyně a domácích receptů. Není tak divu, že i tato surovina se brzy objevila hned v několika příslovích a rčeních, např. „chyb jak máku“.