Upozornění: Většina českých zámků je pro zloděje hračka. Otevřou je do 5 minut. V čem je problém?

Říkáte si, že máte svou domácnost dokonale zabezpečenou a nikdo cizí se k vám nedostane? Možná se mýlíte. Do zamčeného bytu se totiž lze dostat pomocí několika snadno dostupných nástrojů. Ovšem tento trik se může do budoucna hodit i vám. Umět odemknout zabouchnuté dveře se totiž hodí v mnoha situacích.

Průměrně zabezpečený byt podle zkušeností policie ČR zloděj otevře do pouhých pěti minut. Roli v těchto případech hraje zámková vložka. Až 90 % lidí používá ve svých vchodových dveřích základní variantu. Je to z toho důvodu, že je jednoduše levná. Lidé si ji tedy koupí, protože si myslí, že i tato obyčejná vložka postačí a funguje stejně jako jiné z kvalitnějších materiálů. Posléze však na své rozhodnutí doplatí.

Budete překvapení, jak je to jednoduché

Zabouchnuté dveře vyřeší jakákoliv zámečnická firma. Není to však zadarmo. Lidé se tak mnohdy spoléhají spíš na hasiče. Tento způsob pomoci se ale nedoporučuje. Pokuta za zbytečný výjezd hasičů může přijít až na desetitisíce korun. Za prvé, se hasiči budou ptát, kde je podle vás zdroj ohrožení a proč se mají do bytu podle vás dostat – z jakého důvodu. Za druhé se určitě s vašimi dveřmi nebudou mazlit. Pokud to uznají za vhodné, mohou je před vašima očima doslova rozsekat na třísky. Povolat tedy k zamčeným dveřím zámečníka je daleko lepší rada.

Většina dveří má stále ještě základní zámkovou vložku, přes kterou je velmi snadné se do zabouchnutého bytu dostat. Stačí vám k tomu snadno dostupné speciálně vybroušené klíče a obyčejné kladívko. Otevření dveří bude hračka. Proces je tichý, nenápadný a snadný. Stačí kladívkem silněji udeřit do zámku, a to klidně několikrát za sebou. Většinou se ale zámek už na druhý pokus uvolní, odchýlí se od stavítek a dveře se bleskově otevřou. Když si to vezmete z pohledu zloděje, může to pro něj být hračka. Do zámku se dá dostat i „planžetováním“, kdy si lupič speciálně broušeným klíčem uvolní spodní stavítko.

Jde o zručnost

Zámek je sám o sobě docela jednoduché mechanické zařízení. Používáte ho několikrát denně a věříte v to, že funguje tak, jak má. Jakmile ale zapojíte svou zručnost a dostatek snahy, můžete přijít na způsob, jak se i přes zabouchnutý zámek do svého bytu dostat. Je to totiž docela snadné. Zbytečné páčení nebo vyražení může vaše dveře ale nenávratně poškodit, a to by byla škoda. Dle rad zámečníků se dají některé jednoduché dveře otevřít i pomocí obyčejné platební karty. Kartou ovšem neotevřete dveře, které jsou zamčené. Pouze ty, které se vám např. omylem zabouchly. Platební kartou vlastně stlačíte jazýček zámku tak, aby se dveře otevřely. Funguje to hlavně u starších systémů s jednoduchými pružinovými stavítky, které najdete třeba ve dveřích na chatách. Takovéto dveře je s kartou často poměrně snadné otevřít. Karta se vloží do mezer mezi dveřmi a zárubní nad zámkem a posouváním karty nahoru a dolů by se vám mělo podařit vytisknout střelku zámku. Proto je tak důležité zamykat dveře na dva západy.

Zloději si své zkušenosti s vloupáním neustále zdokonalují a není tak jistota, že zrovna dveře vašeho bytu neotevřou. Snažte se tedy předem svůj majetek chránit. Pořiďte si bezpečnostní zámky z těch nejkvalitnějších materiálů. Pokud máte podezření, že se do vašeho domova vloupal zloděj a poškodil přitom dveře, pro pojišťovnu celou tuto situaci pečlivě nafoťte. V nejlepším případě je dobré mít sjednané pojištění domácnosti, které se vztahuje dokonce i na zabouchnuté dveře a nutnost zavolat zámečníka. Máte-li pojištěnou domácnost proti krádežím, automaticky to ale neznamená, že dostanete v případě krádeže plnění ve smluveném rozsahu. Řada pojišťoven vám totiž velmi podrobně stanoví úroveň zabezpečení, kterou podmiňují výplatu škody při vloupání. Dokonce se na to někdy odvolávají i v případech, kdy zloděj vnikl do domu jinudy než přes vchodové dveře. Stačí, když zapomenete ve spěchu zavřít okenní ventilačku. Zloděj pak nemá víceméně žádnou překážku, které jste se v povinné smlouvě zavázali dodržet a dostane se během chvíle k vám domů.

Zdroje: idnes.cz, mezizenami.cz