Dcera se na dovolené po pár dnech rozpovídala. Okamžitě jsem volala do školy a přehlásila ji jinam

Vypadalo to jako obyčejná rodinná dovolená u moře, jenže z nevinného výletu se vyklubala zásadní změna školních plánů. Jarmila odjela s šestiletou dcerou na týden k moři, která během pár dnů pobytu začala chrlit anglická slovíčka s takovou sebejistotou, až to matku zarazilo.

„Byla jsem v šoku, když dcera vítala recepční plynulým good morning a sama si u stánku objednala zmrzlinu,“ říká Jarmila. A tak po pár dnech důvěrného soužití s cizojazyčným prostředím popadla telefon a přehlásila dceru na jazykovou školu. „Ani mě nenapadlo, že by si dcera po pár dnech pobytu v cizině zapamatovala tolik výrazů,“ vzpomíná Jarmila.

Podle ní byla holčička nadšená z toho, jak se v hotelu a okolí všude mluvilo anglicky, a dokonce si sama zkoušela dávat dohromady krátké věty. „Večer mi šeptala, že už se naučila říct, kde bydlí, kolik jí je let a že má ráda zmrzlinu. Nemohla se dočkat, až to někde použije,“ popisuje maminka obrovskou motivaci, která dceru doslova pohltila. Ve chvíli, kdy se holčička učila další a další věty, Jarmile došlo, že má její dcera přirozený talent. Neváhala a ještě z hotelového pokoje obvolala všechny jazykové školy.

Děti a cizí jazyk od raného věku

Podle odborných studií a výzkumů je důležité začít s cizím jazykem co nejdříve. Cizí jazyk se totiž v raném dětství učí podobně jako jazyk mateřský, a to s mnohem menší námahou, než když přijdou puberta a vyšší věk. Mozek malých dětí je naprogramován tak, že od šesti měsíců do tří let ukládá základy pro jazykové dovednosti, vnímá intonaci, melodii a učí se rozlišovat zvuky. Čím je dítě starší, tím se tato obdivuhodná schopnost oslabuje a ve vyšším věku už se cizí řeč ukládá do jiné oblasti mozku.

„Když se mě v poradně rodiče ptají, kdy se mají jejich děti začít učit cizí jazyky, ve většině případů říkám, že od narození,“ uvádí psycholožka Tamara Cenková a dodává: „Kolem dvou let se v mozku vytvářejí jazyková centra. Podle toho, kolik jazyků se dítě v tomto věku učí, tolik jazykových center se mu vytvoří.“

Jarmila potvrdila, že když se dcera vrátila do Česka, nepřestala vyhledávat anglická slovíčka. Místo pohádky nadabované česky ji bavily anglické originály a na mobilu zkoušela aplikace, které ji naváděly k jednoduchým konverzacím. Přesně tak děti přirozeně nasávají jazyk, aniž by v hlavě řešily gramatiku nebo se bály, že udělají chybu.

Význam předškolního a školního věku

Raná výuka cizích jazyků začíná být v českých školkách zcela běžná. Když si dítě osvojí cizí řeč před sedmým rokem, dokáže pak přemýšlet v několika jazycích téměř stejně snadno jako v mateřštině. Jeho mozek se díky tomu rozvíjí v širších souvislostech, a navíc získává předpoklady pro lepší výslovnost. Na základních školách je situace taková, že jeden cizí jazyk, v naprosté většině angličtina, je povinný už v prvních letech, druhý cizí jazyk se potom přidává na druhém stupni. Česká republika se tím snaží dohnat mezeru ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě, které systematicky podporují mnohojazyčnost. V severských zemích nebo v Beneluxu například děti často sledují i pohádky v originálním znění bez dabingu, díky čemuž si slovíčka a fráze přirozeně ukládají do paměti.

Kde a jak se učit cizí jazyky

Možností jak začlenit cizí jazyk do života dětí je dnes celá řada. Spousta rodičů spoléhá na nejrůznější kurzy nebo na rodilé mluvčí v jazykových školkách. Někdo raději využije dostupné aplikace, jako jsou třeba Memrise, Mondly Languages nebo Busuu, kde si děti mohou procvičovat psaní i poslech. Stále platí, že nejlepší je spojit učení s něčím zábavným. Pro menší děti fungují jednoduché anglické říkanky a písničky s pohybem, pro starší zase online videa či seriály, ideálně bez dabingu, aby slyšely autentickou výslovnost.

„Moje dcera má teď období, kdy přechází z češtiny do angličtiny bez větší námahy, vlastně si hraje s oběma jazyky najednou,“ poznamenává Jarmila. Podle ní je důležité, aby se dítě cítilo uvolněně. Když se její dceři zpočátku na jazykové škole něco nedařilo, vysvětlila jí, že nejde o známky, ale o zábavu. „Myslím, že proto se tak rozmluvila, nebála se chyb.“

Přirozený talent

Pokud si myslíte, že schopnost plynule přecházet mezi vícero jazyky je jen pro talentované děti, není to úplně pravda. Většina studií ukazuje, že všechny děti mají podobné předpoklady osvojit si cizí jazyk, pokud k tomu dostanou dostatek podnětů a příležitostí. Základem je přirozená komunikace v cizím jazyce, nenucená konverzace a poslech rodilých mluvčích. V bilingvních rodinách je to jednoduché: Dítě žije v prostředí dvou jazyků současně a nic neřeší. U dětí z čistě českých rodin ale také stačí, když si občas pustí pohádku v originále, rodič s nimi probere nová slovíčka nebo se společně pokusí zahrát jednoduchou hru v cizím jazyce.

Začít co nejdřív a nebát se

Příběh Jarmily a její dcery ukazuje, že stačí pár dní v cizině a děti dokážou nasát cizí jazyk mnohem více, než bychom čekali. Matka takřka ze dne na den změnila plány a dceru přehlásila na školu, kde se angličtina vyučuje daleko intenzivněji. Sama říká, že rozhodnutí nelituje, protože dcera je v novém prostředí šťastná. Rozhodně to ale neznamená, že by každé dítě muselo nutně vyrůstat půl roku u moře, aby se pořádně naučilo anglicky. Důležité je spíš brát cizí jazyk jako součást života, nebát se občas zapnout cizojazyčné video, nainstalovat aplikaci do telefonu nebo vybrat školku či kroužek, kde se výuce jazyka věnují hravou formou už od útlého věku. Dnešní svět je propojený a jazyková vybavenost se hodí dřív, než si možná myslíme. Jak poznala Jarmila, někdy stačí opravdu jen pár dnů, aby se v malých dětech probudila obdivuhodná přirozená touha komunikovat. A ta se pak dá rozvíjet léta.

Zdroje: idnes.cz, bystredeti.cz