Cizinci ochutnali českou specialitu. Jejich verdikt? „Tohle už nikdy, konzistence jako slizký slimák“

Česká kuchyně se pyšní svou rozmanitostí a pestrostí chutí, díky čemuž si řada tradičních pokrmů našla oblibu daleko za hranicemi země. Knedlíky, svíčková, koláče či smažený sýr: Tyto speciality už dávno nejsou známé jen Čechům. Dokonce natolik zaujaly zahraniční milovníky dobrého jídla, že se je snaží napodobovat ve vlastních kuchyních po celém světě.

Avšak ne každé české jídlo se setkává s nadšením ze strany cizinců. Nedávno se na známém diskuzním fóru rozpoutala živá debata o nejhorších pokrmech světa, inspirovaná oficiálním gastronomickým žebříčkem. V seznamu se překvapivě objevilo i jedno z nejtradičnějších českých jídel, jehož konzistence byla zahraničními ochutnávači přirovnána ke slimákovi. Jaká česká specialita si vysloužila tuto nelichotivou přezdívku?

Cizinci si naši klasiku moc neoblíbili

Onou kontroverzní českou specialitou, která zahraničním jedlíkům zamotala hlavu i žaludek, se stal tradiční houbový kuba. Tento pokrm se dokonce objevil v žebříčku nejhorších jídel světa sestaveném gastronomickým portálem TasteAtlas, kde obsadil 55. místo. Reakce cizinců ve fóru byly velmi různorodé, zatímco nadšení houbaři oceňovali výraznou chuť lesních hub a nevšední vůni pokrmu, další ochutnávače zarazila především jeho specifická konzistence.

Právě textura kuby se totiž stala hlavním předmětem diskuzí. Někteří z ochutnávajících ji bez váhání přirovnali ke slimákovi a přiznali, že je překvapila absence masa, na kterou v české kuchyni nebývají zvyklí. Jiní naopak ocenili, jak syté a vydatné toto bezmasé jídlo je.

Kuba je často podáván na Vánoce

Kuba, často označovaný jako houbový nebo staročeský kuba, patří u mnohých rodin k nedílné součásti oběda na Štědrý den, protože tradice zakazuje konzumovat maso až do slavnostní štědrovečerní večeře. Základní recept na houbového kubu je poměrně jednoduchý. Kroupy, které jsou hlavní ingrediencí, se nejprve propláchnou a poté se orestují na cibulce.

Po krátkém restování se zalijí vodou a vaří se, dokud nezměknou. Poté se do směsi přidají dušené sušené houby, nejčastěji stroček trubkovitý. Celá směs se pak zapéká v troubě a často se ještě dochutí česnekem, majoránkou, kmínem nebo čerstvými bylinkami. Ve východních Čechách se kuba často připravuje s přidáním čerstvých škvarků. Oblíbené jsou také další varianty kuby, například rýžový kuba, ve kterém se místo krup používá rýže, nebo bramborová verze, kde se kroupy nahrazují bramborami.

Na prvním místě se umístil finský pokrm s krví

Jak již bylo zmíněno, v žebříčku stovky nejhorších jídel světa podle gastronomického portálu TasteAtlas se houbový kuba umístil na 55. místě, což ho řadí k pokrmům, které zahraniční jedlíci nepřijímají vždy s nadšením. Ještě o něco hůře se ovšem vedlo další české vánoční klasice, a to rybí polévce, která skončila na 46. příčce. I když jde o tradiční součást české štědrovečerní večeře, někteří zahraniční ochutnávači ji vnímají jako kulinářskou výzvu, především kvůli silnému aroma ryb a specifické chuti.

Pro zajímavost, vítězem nelichotivého žebříčku se stal pokrm Blodpalt, typický pro severní části Švédska a finského Laponska. Tyto tmavohnědé knedlíky jsou připravovány z žitné či ječné mouky a zvířecí krve, tradičně sobí, i když dnes se běžně používá krev jiných zvířat. V různých regionech se receptura liší, často obsahuje směs koření a někdy také bramborovou kaši. Blodpalt se plní slaninou a osmaženou cibulkou a vaří v silném vývaru. Podává se obvykle s další porcí slaniny či vepřového masa, máslem a brusinkovým džemem.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Köttbutiken (@kottbutiken)

Adeptů na neoblíbené české jídlo u turistů je víc

Pokud bychom se nad tradiční českou kuchyní zamysleli, možná zjistíme, že houbový kuba či rybí polévka rozhodně nejsou jedinými pokrmy, které mohou v cizincích vyvolat rozporuplné pocity. Mezi další výrazné kandidáty patří například tlačenka, oblíbená zejména při zabijačkách, jejíž želatinová konzistence a složení z různých částí vepřového masa mohou být pro zahraniční jedlíky skutečnou výzvou. Neméně specifickou lahůdkou jsou olomoucké tvarůžky, aromatický, silně vonící sýr, který svou intenzivní vůní dokáže odradit i mnohé Čechy.

Dalším typicky českým pokrmem, který může cizince překvapit, je koprová omáčka, známá jednoduše jako „koprovka“. Přestože ji mnozí Češi milují pro její svěží chuť, kombinace sladkokyselé smetanové omáčky a knedlíku či brambor může být pro cizince zkrátka až moc nezvyklá. Není proto divu, že některé české speciality vyvolávají na zahraničních diskuzních fórech živé debaty.

Zdroj: autor, novinky.cz, stoplusjednicka.cz, poznatsvet.cz