Chodil jsem po pohovorech, ale bez úspěchu. Pak jsem začal říkat tuto větu a mám 2 nabídky denně

Jestli také hledáte dobrou práci a nedaří se vám ani s řadou dovedností a cenných zkušeností stále zaujmout, možná to chce znát pár fíglů. Za úspěchem v přijímacím řízení totiž nejsou jen vaše „skills“, ale i charisma a osobnost. Do kýžené pozice vás může vynést „obyčejné“ umění chytré odpovědi, tedy takzvaných měkkých dovedností. 

Dostali jste se díky poutavě zpracovanému životopisu do dalšího kola a máte namířeno k osobnímu pohovoru? Výborně! Ani to ale zatím není důvod k jásání, že už máte nové pracovní místo skoro v kapse. Musíte totiž ještě z očí do očí zvládnout dotazovací „grilování“ personalistů a ukázat, proč by si měli vybrat právě vás. Kdo je připraven, není překvapen, a to platí i v případě pracovního pohovoru. Řada otázek, které pokládají personalisté napříč společnostmi, do nichž se hlásíte, se totiž stále opakuje.

Dejte personalistovi co nejkonkrétnější popis

Jejich cílem je nejen zjistit, co můžete dané společnost nabídnout po profesionální stránce a jakými schopnostmi obecně oplýváte. Chtějí se dozvědět něco o vás, aby měli jistotu, že do kolektivu zapadnete jako kolečko do hodinového stroje. Navíc v souladu s firemní kulturou a hodnotami, které daná společnost vyznává. A ještě něco víc. Personalista totiž potřebuje co nejkonkrétnější popis toho, co jste v pracovní sféře až dosud dokázali. Můžete tak ukázat svoje osobní i profesionální hodnoty a získat dobrý výchozí bod pro další případné kolo konkurzu. Na pohovor se dá určitě předem připravit, stejně jako na pár oblíbených dotazů HR manažerů. Proč bychom měli přijmout právě vás? Kde se vidíte za 10 let? Jaké další pracovní nabídky máte? Proč jste odešel z předchozího zaměstnání? Jaké jsou vaše největší slabiny? Jakou máte představu o platu? Nic takového vás nesmí zaskočit, odpovídejte pohotově a s lehkostí.

V čem je klíč k úspěchu?

Už základní marketingové pravidlo říká: Odliš se, nebo zemřeš. Je to, samozřejmě, myšleno, pouze obrazně, ale totéž platí i v případě pracovních pohovorů. I když je v Česku nezaměstnanost poměrně nízká, uchazečů o jedno místo mohou být i desítky. A tak je zkrátka důležité udělat dojem a díky měkkým dovednostem se odlišit od ostatních. Zapomeňte tedy na obvyklá klišé a vatu typu „jsem skvělý manažer“, nebo „pracoval jsem na řadě projektů“. Zkuste vše popsat co nejkonkrétněji. Tedy například: „Sestavil jsem tým o pěti lidech, který jsem nejprve vyškolil, a poté jsme pod mým vedením společně pracovali na tříměsíčním projektu modernizace výrobní linky firmy XXX.“ Důležité je umět se co nejlépe prodat.

Řekněte mi něco o sobě…

Stejně důležitá jako dosavadní kariéra je i vaše motivace, proč chcete pro danou společnost a v konkrétní pozici, na kterou jste se přihlásili, vlastně pracovat. A tahle fráze dokonale prolamuje ledy. Jak by tedy mohla například vypadat správná reakce na obligátní otázku člověka pracujícího s lidskými zdroji ve stylu „Řeknete mi něco o sobě?“ Rozhodně by vás podobná otázka neměla zaskočit. Každý zkušený personalista totiž okamžitě pozná, že jste se na osobní pohovor vůbec nepřipravili. Odpověď by neměla přesáhnout jednu minutu. Klidně odpovídejte i v tomto stylu: „Pokud jde o mé vlastnosti, lidé v mém okolí mě většinou charakterizují jako člověka vyrovnaného, společenského a přátelského, kterému nevadí vyšší pracovní nároky.“

Řiďte se při odpovídání jednoduchými pravidly

• Předvídejte a nepřemýšlejte příliš dlouho nad odpovědí. Rozhovor musí odsýpat, takže jděte hned k jádru věci.
• Buďte struční, ale snažte se odpovídat jasně, zdvořile a uvolněně. Nejste u psychologa, a tak si rozhodně nevylévejte srdce a nemluvte o svých problémech.
• Buďte upřímní, to se cení. Všichni máme chyby.
• Buďte pozitivní. Zaměřte se na 4 osobnostní rysy, které vás nejlépe vystihují. Například: Jsem zodpovědný, pracovitý, veselý a mám rád lidi. Pokud se vás personalista zeptá na vaše negativní vlastnosti, mluvte o nich přirozeně a s konstruktivním náhledem.
• Buďte opatrní. Šetřete s detaily ohledně osobního života, ale můžete například zmínit to, co by mohlo posílit vaši šanci získat místo. Konkrétně třeba takto: „Jsem nejstarší ze čtyř sourozenců, a proto jsem zvyklý dávat věcem řád a dělit se o úkoly.“

Proč bychom měli přijmout právě vás?

Zapeklitá otázka, ovšem ne pro toho, kdo je na osobní pohovor v dané firmě dobře připravený. Odpověď by mohla znít třeba takto: „Protože mou silnou stránkou je, že velmi dobře splňuji předpoklady a mám i požadovanou kvalifikaci. Také mé zkušenosti, pokud jde o oblast i délku, odpovídají vašim představám a dobře splňuji i vaše požadavky týkající se osobních vlastností a dalších předpokladů. Domnívám se proto, že jsem tím člověkem, kterého hledáte.“

Když odpovídat nechcete

Jednoduše vždy odpovězte, na co se vás personalisté ptají. Co ale dělat, když odpovídat na nějakou otázku nechcete? Buďte diplomat. Zvolte například odpověď: „Asi pro mě nebude lehké na tuto otázku odpovídat, ale pokusím se.“ Pak buďte upřímní. Dobré je uvést to, co jste si z dané situace vzali. Nesnažte se mlžit, lhát, zamlouvat otázku nebo odpovídat na úplně něco jiného. Ztratíte tím důvěryhodnost.

Zdroje: welcometothejungle.com, jobs.cz, idnes.cz