Nejhorší české slovo všech dob: Češi ho sotva vyblekotají. Cizinci si na něm zamotají jazyk jako tkaničky

Čeština je jazyk, který určitě nepatří k nejlehčím na světě. Stačí se zeptat cizinců, kteří se naši mateřštinu učí už několik let, a přesto stále zápolí s některými slovíčky, jazykolamy a pravidly.

Alespoň jeden cizí jazyk ovládá zhruba osm z deseti Čechů ve věku 18 až 69 let. Zatímco znalost němčiny klesá, anglicky se dle statistik domluví každý druhý český občan. Naučit se jazyk, který není naší mateřštinou, nebývá lehké. V češtině ostatně existuje pro cizince mnoho oříšků. Některá pravidla a slova pro ně bývají zapeklitá a pravá smršť přeřeknutí nastane u proslulých jazykolamů.

Tahle slova cizinci nedávají

Záleží na tom, odkud člověk je a jaký jazyk je jeho mateřštinou. Američané, Němci nebo Japonci mohou mít problém třeba se slovy, ve kterých se vyskytuje písmeno „ř“. Jen zkuste rodilého mluvčího z těchto končin světa přesvědčit, aby řekl třeba slovo „řeřicha“. Tohle písmeno bývá ještě problematičtější ve shluku dalších souhlásek, tedy u slov jako „ostropestřec“ nebo „bezprostřední“.

Typicky obtížné je i slovo „zmrzlinář“, ani tak ne kvůli „ř“ na konci, ale vzhledem k pěti souhláskám za sebou („zmrzl“).  Z toho vyplývá, že pro cizince mohou být dosti těžká i slova bez samohlásek či s jejich minimem. Třeba „prst“ či „čtvrtek“. Problematická ovšem bývá i délka samohlásek. Proto mezi nejjednodušší slova nepatří ani „předevčírem“. Takových oříšků by šlo ale samozřejmě najít stovky.

Jazykolamy i pro rodilé Čechy

Pokud byste se s cizinci chtěli pobavit, můžete na ně vyzkoušet některý typicky český jazykolam. Zůstaneme-li u těžko vyslovitelné souhlásky „ř“, asi nejlepší je „tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třiatřicet tři stříbrných střech“. S tímhle jazykolamem má ostatně problémy i mnoho našinců. Stejně jako třeba se slovním spojením „strč prst skrz krk“. Všimněte si, nevyskytuje se v něm ani jediná samohláska.

Další jazykolam? Třeba: „Na klavír hrála Klára Králová.“ Samozřejmě řečeno co nejrychleji. Bývá zcela běžné, že člověk, který se o to pokouší, nakonec řekne: „Na kravín hrála kráva Klárová.“ České jazykolamy jsou pověstné. Kdo by neznal takové jako „šel pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty“. Existují ale i méně známé. Třeba „smrž pln skvrn zvlhl z mlh“ či „chrt pln skvrn vtrh skrz trs chrp v čtvrť Krč“. Poslední věta je ostatně dle všeho nejdelší českou větou bez samohlásek.

Jazyk si každopádně cizinci nemusí zlomit jen v souvislosti s celými větami. Za jazykolamy lze totiž považovat i některá slova. Například nejdelší české slovo, které má neuvěřitelných 36 písmen – „nejzdevětadevadesáteronásobitelnější“. Oříškem pak bývají i nejdelší česká slova bez samohlásek – „scvrnkls“, „čtvrthrst“ a zatím nejdelší „čtvrtsmršť“. Zatím? Časem se může najít i delší.

S čím mají cizinci největší problém?

Špatně se jim vyslovují slova se „ř“ či s větším množstvím souhlásek za sebou. Problematická může být i délka samohlásek („byli“ oproti „bílí“) a těžké bývá i měkčení souhlásek „ď“, „ť“ a „ň“. Potíže ale pochopitelně činí také gramatika. Podle některých cizinců je nejtěžší na naučení šestý pád. Tak třeba vyslovuje se správně „o lékách“, nebo „o lécích“? V tom chybují i množí Češi. Stejně jako v pátém pádě. Správně totiž neoslovujeme „pane Novák“, ale „pane Nováku“.

V angličtině existuje jediný pád. Proto může být čeština pro Brita či Američana opravdu těžká. Jenže třeba taková finština má 14 pádů. Ani to ale není nijak světoborné. Cezština, což je jazyk s pro Čechy povědomým názvem, ale mluví jím někteří Dagestánci, údajně disponuje 64 až 152 pády! Teprve tohle je pro cizince to pravé peklo. Naštěstí se tenhle jazyk moc osob ze zahraničí učit nemusí.

zdroje: statistikaamy.csu.gov, lidovky.cz, avcr.cz, stoplusjednicka.cz, archiv.hn.cz, severskejazyky.cz, stoplusjednicka.cz