Česká verze Aljašky? Nemusíte létat přes půl světa, máme pro vás lepší tip

Sto lidí, sto chutí. Každý z nás je jiný. Zatímco někdo touží po tom vyzkoušet všechny významné pláže světa nebo navštívit hlavní světová města, případně sjet ty nejvyšší horské vrcholy na lyžích, jiní touží po dobrodružství a výletu do divočiny. Taková místa nemusíte hledat jen ve světě, i u nás máme nádhernou krajinu a lokality, o nichž byste na první pohled vůbec netušili, že jsou součástí české přírody.

Nádherná příroda, divoká zvířata, minimální známky civilizace a nutnost spolehnout se sám na sebe, taková kritéria bezesporu splňuje třeba Aljaška, jejíž nevýhodou je bohužel vzdálenost a dostupnost. Z Čech je to cesta přes půl světa a ne každý si takový sen může dovolit. Pokud jste ale v hloubi srdce dobrodruh, který potřebuje k životu nové výzvy a sny, nemusíte absolvovat tak náročnou cestu, divočina na vás čeká i podstatně blíž, dokonce na území naší země. V tomto nádherném koutu přírody najdete vše, po čem dobrodružné srdce prahne.

Šumava – ráj dobrodruhů

Šumava je oproti Aljašce sice malá, ovšem i tak má mnoho co nabídnout. Podobnosti s Aljaškou najdete hlavně v ledovcových jezerech, horách, které tu stojí jako dominanta až trochu zlověstně se tyčící do úctyhodných výšek, a také hlubokých lesích, od nichž název Šumava pochází. Už staré Slovany tato oblast přitahovala a kvůli všudypřítomným hlubokým lesům, jimž se ve slovanském jazyce říkalo šuma, získalo celé místo svůj název.

Asi nejunikátnějšími krajinnými prvky, které na Šumavě najdete, jsou rašeliniště, nebo také slatě, jak se jim na Šumavě s oblibou říká. Vznikly před více než deseti tisíci lety a v minulosti bojovaly o své přežití. Tím, jak se v lesích rozšiřovala lidská činnost a probíhalo masivní odvodňování krajiny kvůli dalšímu využití, měly jedinečné slatě namále. Naštěstí se je podařilo zachovat a dnes je jednou z činností NP Šumava právě obnova a péče o ně.

Další podobností Šumavy a Aljašky je výskyt ledovcových jezer. Ta Šumavská vznikla už na konci poslední doby ledové a do dnešních dnů se jich na české straně Šumavy zachovalo osm. Největším z nich je Plešné jezero s úctyhodnou plochou 7,5 hektaru, to nejhlubší je Černé, jehož maximální hloubka dosahuje až 40 metrů.

Další místa, která se podobají světovým lokalitám

Díky rozmanitosti české krajiny můžeme nalézt i další místa, která se nápadně podobají světově známým přírodním úkazům. Milujete-li skalní útvary a jedním z vašich snů je cesta do Číny, kde byste mohli obdivovat skály v národním parku Zhangjiajie, ale zatím zůstáváte pouze u přání, můžete navštívit sice menší, ale stejně krásné Prachovské skály. Ty se jako obrovské skalnaté majáky tyčí v krajině poblíž Jičína.

Soutěskami mezi vysoko se tyčícími skálami nemusíte na lodi projíždět jen v americkém Oregonu, i když je samozřejmě jasné, že by to byl zážitek na celý život. Vydejte se do severočeského Hřenska, kde neteče řeka Columbia, ale Kamenice, která si proplétá cestu mezi skalními výběžky. Je to cesta nádhernou českou přírodou a když popustíte uzdu své fantazii, jako byste byli na druhé straně světa.

Téměř totožný výhled, jaký nabízí vyhlídka Horseshoe Bend na řece Colorado, poskytuje i středočeská vyhlídka Máj, z níž se nabízí dechberoucí pohled na nejznámější českou řeku, Vltavu. Říční zákruty na obou řekách dokázaly vytvořit jedinečný tvar připomínající podkovu. Zatímco v Americe je okolí říčního zákrutu obklopené skalisky, říční okolí Vltavy je plné nádherné zeleně, která se rozpíná kam až oko dohlédne.

Naše planeta je nádherná a nabízí spoustu úžasných a atraktivních míst, kam se touží podívat nejeden cestovatel. Neměli bychom však zapomínat na to, že i u nás jsou místa, která jsou světově unikátní, jedinečná, a my bychom měli být hrdí na to, že je v naší krajině máme.

zdroje: npsumava.cz, idnes.cz, cestujemesumavou.cz