Tato tradiční pochoutka láká do Česka turisty z celého světa. Přitom je to klam, pochází z dalekého Orientu

Každá země má své typické pokrmy, které si lidé spojují s národní kuchyní. Někdy však za tradiční pochoutkou stojí mnohem spletitější historie, než by se mohlo zdát. Tento slavnostní dezert se stal symbolem domácí pohody a jeho příprava je uměním předávaným z generace na generaci. Jeho původ byste možná nehledali tam, kde skutečně začala jeho cesta do evropských kuchyní.

Historie tohoto lahodného pečiva je fascinující cestou napříč kulturami a staletími. Jeho kořeny lze vystopovat až k turecké baklavě, sladkému dezertu z tenkých vrstev těsta plněného ořechy a medem. Během osmanských výbojů se baklava dostala do Evropy, konkrétně do Maďarska, kde místní kuchaři začali experimentovat s jejími variantami. Postupně se receptura přizpůsobovala místním surovinám a chutím, až vznikl dezert, který dnes známe jako štrúdl. První písemný recept na štrúdl pochází z roku 1696 a byl nalezen v rukopisné kuchařce uložené ve vídeňské státní knihovně.

Tajemství dokonalého štrúdlu

Tradiční štrúdl je charakteristický tenkým, téměř průsvitným těstem, které se ručně vytahuje do velkých plátů. Toto „tažené těsto“ je pružné a po upečení křehké. Náplň tvoří nejčastěji jablka, skořice, cukr, rozinky a někdy i ořechy. Důležitým krokem je posypání těsta strouhankou opraženou na másle, která absorbuje přebytečnou vlhkost z jablek a zabraňuje zvlhnutí těsta.

Příprava dokonalého štrúdlu vyžaduje nejen kvalitní suroviny, ale i správnou techniku. Klíčem k dosažení křehkého vrstveného těsta je použití kvalitní mouky a tuku, přičemž tradičně se sází na hladkou mouku a rozpuštěné máslo. Při jeho zpracování je důležité, aby všechny ingredience měly pokojovou teplotu, a samotné těsto by mělo být hladké a pružné, aby se dalo snadno vytahovat do tenkých plátů.

Jablka, rozinky a další tajné ingredience

Důležitou součástí je také náplň, která by měla obsahovat pevná a šťavnatá jablka s vyváženou sladkokyselou chutí. Před naplněním těsta je vhodné je oloupat a nakrájet na tenké plátky nebo nastrouhat, přičemž pro zdůraznění chuti lze přidat citronovou šťávu, která také zabrání jejich oxidaci. Rozinky se doporučuje předem namočit v rumu nebo ovocné šťávě, aby byly měkké a šťavnaté.

Pečení štrúdlu je neméně podstatné. U listového těsta se doporučuje teplota kolem 200 °C po dobu přibližně 20 minut, aby se dosáhlo správného „lístkování“. Pokud se použije tažené nebo kynuté těsto, postačí 180 °C, dokud povrch nezezlátne. Pro křupavou kůrku je vhodné před pečením potřít povrch štrúdlu rozpuštěným máslem a posypat cukrem, který při pečení vytvoří jemnou karamelovou krustu.

Štrúdl, který nikdy neomrzí

Ačkoliv si dnes štrúdl mnozí spojují s rakouskou nebo českou kuchyní, jeho příběh je důkazem, jak se recepty a kulinářské tradice mohou vyvíjet napříč staletími a hranicemi. Dnes si ho můžeme vychutnat v mnoha podobách, od klasické jablečné verze po moderní variace s tvarohem nebo makovou náplní.

Ať už si ho připravíte podle tradičního receptu, nebo uzpůsobíte podle vlastní chuti, štrúdl je sladká pochoutka, která rozhodně jen tak nevyjde z módy. Dokáže provonět celý domov, navodit příjemnou nostalgii a spojit rodinu i přátele kolem stolu. Takže až příště budete mít chuť na něco dobrého ke kávě, vzpomeňte si na tento nadčasový dezert, udělejte si chvilku pro sebe a vychutnejte každé jeho sousto. Protože některé věci se prostě nikdy neomrzí – a štrúdl je jednou z nich!

Zdroje: fresh.iprima.cz, vlasta.cz, timetravel-vienna.at