Češi, bacha! Tento plevel vám zničí zahradu i život. Málokdo to ví, ale pokuta za něj může být až 2 miliony

Zahrádkáři a majitelé pozemků bojují s plevelem odedávna. Jenže není plevel jako plevel. Některé druhy rostlin mohou „pouze“ hyzdit zahradu a škodit dalším rostlinkám, za jiné můžete dostat opravdu tučnou pokutu.

Podle vědců už bylo do Evropy zavlečeno přes 14 tisíc nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Některé z nich záměrně, další náhodou. Invazní druhy způsobují celosvětově škody, které stojí každoročně 1,7 bilionu korun. Není tedy divu, že se s nimi příslušené orgány snaží bojovat. Patří sem přitom i některé plevely. Za jejich přítomnost na zahradě lze proto dostat tučnou pokutu. Určité druhy jsou navíc nebezpečné i pro zdraví vašich blízkých!

O dva miliony chudší snadno a rychle

Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí nejen škody v hospodářství, ale zároveň ohrožují přirozené ekosystémy i zdraví zvířat a lidí. Proto na ně pamatuje zákon. Některé z nich můžete mít na zahradě a jejich přítomnost nelze házet za hlavu. Měli byste mít naopak dobrý přehled o tom, co všechno u vás na pozemku vlastně roste. Jinak můžete dostat pokutu.

O jaké částce se vlastně bavíme?  Fyzickým osobám hrozí sankce až 100 tisíc korun, osobám právnickým dokonce až dva miliony korun. Je tedy potřeba se zaměřit i na to, co roste před sídlem firmy. Aktuálně je na tzv. Seznamu invazivních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii 26 suchozemských a 15 vodních rostlin. Jde tedy celkem o 41 zástupců rostlinného světa, z nichž některé se běžně vyskytují i ve střední Evropě.

Pozor! Jde i o zdraví vašich blízkých

Pokuta, byť mastná, nepředstavuje největší riziko, které je s výskytem invazních druhů na pozemku spojeno. Příslušné rostliny totiž nejsou na „unijním seznamu“ náhodou. Mnohé z nich představují skutečné nebezpečí pro své okolí. Riziko pro zdraví přitom vůbec nemusí představovat náhodné pozření. Úplně postačí, když s nimi přijdete do kontaktu, a závažný problém může být na světě.

Nebezpečný pětimetrový obr

Prostudujete-li si „unijní seznam“, najdete na něm hned tři druhy bolševníku. Jedná se konkrétně o zástupce obřího vzrůstu, kteří se ve 20. a 21. století masivně rozšířili do rozsáhlých částí Evropy. Typickým zástupcem je bolševník velkolepý. Tato bylina původem z Kavkazu může někdy dorůstat až do výšky pěti metrů, přičemž jde o nebezpečný invazivní druh, který je zdraví škodlivý. Jde o silný dotykový alergen, který může při pouhém kontaktu způsobit silné záněty kůže.

S bolševníkem velkolepým, který hojně roste i u nás, si skutečně není radno zahrávat. Vloni například úřadoval v okolí německého Essenu. O prázdninách zde proběhl stokilometrový pochod. Nakonec se ovšem ukázalo, že největším problémem pro účastníky nebyla vzdálenost. Organizátoři totiž museli v cíli volat záchranáře. Z osmnácti zraněných bylo dokonce šest převezeno do nemocnice! Na vině byl právě bolševník, s nímž účastníci přišli do kontaktu.

Další nebezpečné rostliny v ČR

Na Seznamu invazivních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii je i několik dalších rostlin, které běžně rostou v Česku. Patří mezi ně bolševník Sosnovského, klejicha hedvábná, rdesno mnohoklasé, pajasan žláznatý nebo netýkavka žláznatá. Poslední jmenovaná rostlina se invazivně rozšiřuje tzv. autochorií. O co jde? Tobolky se semeny praskají a svůj obsah vystřelí až sedm metrů daleko. Právě to je důvod rychlého šíření této rostliny, a to nejen u nás.

Pro zajímavost: Na „unijním seznamu“ jsou rovněž bezobratlí živočichové (někteří mravenci, krabi či raci), stejně jako ryby, obojživelníci, plazi nebo ptáci. Nachází se na něm i 13 druhů savců, z nichž se lze v ČR setkat s mývalem severním, psíkem mývalovitým, nutrií říční a ondatrou pižmovou.