Češi, tohle nikdy nesázejte v blízkosti domu. Sršně se budou slétat v rojích. Pak už je pozdě litovat

Hmyz rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější zvířátka. Špatnou pověst mají především sršně. Sice vcelku neoprávněně, na zahradě je ovšem nechce asi nikdo. Některé rostliny však tyto blanokřídlé živočichy spolehlivě přilákají.

Sršně mají pověst hmyzích zabijáků. Takové tvrzení je sice značně přehnané, na druhou stranu jejich bodnutí může skutečně představovat jisté nebezpečí, a to i pro domácí mazlíčky. Přítomnost tohoto hmyzu na zahradě ovšem můžete do značné míry ovlivnit sami. Některé rostliny mohou například přilákat sršně v celých rojích. Neměli byste je tedy sázet minimálně v těsné blízkosti svého domu.

Pro zajímavost: Možná pro vás bude překvapením, že slovo sršeň je podle Ústavu pro jazyk český rodu mužského, ale i ženského. Druhá varianta se užívá zejména v zoologické terminologii.

Jsou sršně smrtelně nebezpečné?

Včely, vosy a sršně usmrtí podle dat Českého statistického úřadu v průměru zhruba pět lidí ročně. S jejich žihadlem se totiž do těla oběti dostává jed. Leckoho ale překvapí, že jed sršně je mnohonásobně méně toxický než jed včely medonosné. Tento hmyz je navíc (s výjimkou několika asijských druhů) neútočný, takže pro člověka není prakticky nebezpečný. Na druhou stranu velké rozměry a hlasité bzučení okolo hlavy nejsou pro člověka dvakrát příjemným zážitkem.

V ČR žije pouze sršeň obecná, která dosahuje maximální délky 35 milimetrů (královny sršně mandarínské mívají i 55 milimetrů). Její jed je sice mnohem slabší než ten včelí, vzhledem k rozměrům žihadla je ale bodnutí dost bolestivé. Pro zdravého člověka přesto není nebezpečné, a to ani v případě, pokud není jen jediné. Existují ovšem výjimky. Takové bodnutí do jazyka či jícnu už není bez rizika. Na pozoru by se měly mít především přecitlivělé osoby, u nichž hrozí anafylaktický šok.

Mohlo by vás zajímat: Sršeň umí jedem útočit i na dálku, a to až na vzdálenost 40 centimetrů. Pokud bude mít přesnou mušku a trefí vám oči, účinky mohou být obdobné jako u klasického „pepřáku“.

Co sršně spolehlivě přiláká na zahradu?

Sršně nechce v okolí domu asi nikdo. Přesto je můžeme nechtěně přilákat. Larvy tohoto hmyzu jsou živeny dalším hmyzem (vosami, včelami, mouchami, můrami atd.). Dospělci se ovšem živí sladkou šťávou z ovoce, květů a mízou stromů. Sršně tedy mohou lákat ovocné stromy. Těch se asi zbavovat nebudete, ale nechcete-li na zahradě nezvané návštěvníky, měli byste z okolí stromů pravidelně sbírat spadané a hnijící plody. A samozřejmě tyto dřeviny nesázejte přímo u oken.

Po sladkém mlsání lačnící sršně lákají do zahrad i další rostliny. V blízkosti domu byste neměli sázet ani šeříky. Velký žlutý černě pruhovaný hmyz totiž miluje šťávu, která vytéká z větviček. Jeho oblíbenou laskominou je navíc i pryskyřice jasanu, případně březová míza. Tyto pochoutky lákají sršně natolik, že mohou poškodit mladé výhonky stromů. Budou-li navíc růst příliš blízko vašeho domu, sršně se mohou vydat za sladkými pochoutkami na návštěvu dovnitř.

Jak se sršňí efektivně zbavit?

Pokud už vám sršeň vletí domů, neměli byste se prudce ohánět. Jinak neagresivní hmyz je tímto způsobem možné rozrušit a vcelku rychle jej proměnit v hmyz útočný. Zatímco některé vůně sršně lákají, další upřímně nenávidí. Rozhodně neocení třeba esenciální oleje s vůní máty peprné, citronely, pelyňku či hřebíčku. Ty lze rozmíchat ve vodě, vzniklý roztok nalít do rozprašovače a aplikovat ho na stromy či parapety. Případně lze využít celé bylinky, které můžete na oknech pěstovat v květináči, anebo je sušené pověsit v místech, kde se nezvaní hosté vyskytují nejčastěji.

Tip na závěr: Proti sršňím lze využít rovněž repelenty či speciální pasti. Objeví-li se ale u vás na pozemku sršní hnízdo, měli byste volat odborníky, tedy odbornou deratizační firmu.