Češi to považují za běžné, ale cizinci jsou z toho úplně paf. Mají hned jasno: Nic krásnějšího jsme tu neviděli

Mnoho lidí se i v dnešní uspěchané době, nebo možná právě kvůli ní, stále častěji uchyluje do přírody. Ta přináší klid, pohodu a relaxaci pro tělo i duši. Není nic příjemnějšího, než se po náročném týdnu v práci oddat o víkendu procházkám a túrám v našich lesích. Výhodou je, že lesů máme opravdu mnoho a často je lidé mají doslova za domem. Nemusí tak jezdit stovky kilometrů, aby načerpali sílu do dalších dnů.

Kromě stromů, palouků, mýtin a pěšinek se české lesy vyznačují ještě dalším prvkem, který je skutečným bohatstvím. A zatímco my ho považujeme za běžný, cizinci jsou z něj doslova paf. Jak jste na tom vy? Všímáte si těchto pokladů v českých lesích, nebo je přehlížíte, protože je považujete za něco naprosto běžného, obyčejného a nezajímavého? Snad ne, protože jsou opravdovým unikátem naší krajiny, a my bychom měli být pyšní na to, že se vyskytují v takové míře právě v českých lesích.

České lesy jsou domovem studánek a pramenů

Při procházce lesem si často ani neuvědomujeme jaké máme vlastně štěstí, že je naše krajina protkaná studánkami a pramínky, které jsou skvělým občerstvovacím místem na dlouhých trasách. A některé z nich prý dokonce vládnou léčivými schopnostmi, a proto je cíleně vyhledávají lidé i z velkých dálek, aby se osvěžili přímo na místě, nebo si vodu natočili s sebou do lahví. A nemyslete si, že takové prameny jsou samozřejmostí všude, cizinci je příliš neznají, a proto jsou z nich úplně nadšení.

Studánky a prameny jsou součástí české historie. Lidé, dříve trávící většinu života venku a v lesích, je používali denně, pečovali o ně, udržovali jejich okolí čisté a příjemné. Vážili si totiž vodních prvků a často jim přisuzovali až nadpřirozené magické schopnosti. Studánek postupně přibývalo a postupem let se staly samozřejmými prvky v českých lesích. Zahraniční turisté, zvláště ze západních zemí, považují studánky za něco naprosto výjimečného, protože z jejich krajiny nic takového neznají, a když, tak ne v takové míře. A tím, jak studánky získávají na oblibě, spousta z nich je zajímavou turistickou atrakcí a jsou součástí turistických tras.

Jak se chovat u lesních studánek

K lesním studánkám bychom měli mít přirozenou úctu, a proto je všeobecně známo, že se v jejich okolí chováme slušně. Prostředí kolem studánky udržujeme v čistotě, vyprodukovaný odpad si vždy odneseme s sebou, aby byla studánka připravena na návštěvu dalších turistů. Spousta studánek je úžasně opečovávaných, a proto u nich najdete hrnečky, které můžete použít k pití. Po použití je stačí jen vypláchnout a vrátit zpět na místo. Spousta studánek a lesních pramínků je osázena odpočinkovým zázemím v podobě laviček, stolů nebo jednoduchých přístřešků.

Nejkrásnější české studánky

Lesní studánky neustále přibývají. O jejich obnovu se v posledních letech zasazují nejen zájmová sdružení, ale také Lesy ČR, které zanedbaná místa revitalizují a obnovují. I když je definice krásy velmi subjektivní, můžeme říct, že mezi ty nejkrásnější a nejzajímavější studánky patří určitě studánka, jejíž pramen vyvěrá na vrcholu zvaném Křemešník nedaleko města Pelhřimov. Voda je definovaná jako léčivá, a to proto, že obsahuje stopy stříbra, které působí jako konzervant, takže si ji můžete odnést v lahvích domů. Spousta zajímavých studánek se nachází v okolí našeho hlavního města, především v Prokopském údolí. Právě tam můžete najít studánku, ke které dle pověsti chodil sám patron celého údolí. Místní voda je podle zkušeností cestovatelů velmi lahodná a osvěžující. Je z ní cítit jakási síla hlubiny země, z níž vyvěrá.

Lesní studánky jsou českým národním dědictvím. Kromě lahodného osvěžení nám však mohou přinést nepříjemnosti a zdravotní obtíže. Pokud chcete lesní vodu ochutnat, využívejte pouze studánky s hlubinným vývěrem, ty povrchové mohou být totiž velmi často kontaminované a nebezpečné. Problém představují hlavně bakterie, které se usídlí v přítoku a problém je na světě. Takže buďte opatrní, aby vám studánková voda jen pomohla, nikoliv ublížila.

zdroje: poznatsvet.cz, vltava.rozhlas.cz, vysocina.rozhlas.cz