Češi se zbavují mikrovlnných trub jako nikdy předtím. Za vším stojí tohle překvapivé zjištění

Dřív byla symbolem pokroku a rychlého života, dnes z kuchyní potichu mizí. Mikrovlnná trouba už není tím, čím bývala. Nejenže chuti jídla zrovna neprospívá, ale navíc se kolem ní objevují nové vykřičníky, které ani nejsou o vaření. 

První mikrovlnné trouby se na světě objevily v 60. letech a ze začátku vzbuzovaly mezi lidmi hlavně obavy. Byla to neznámá technologie a mnozí se báli, že jejich záření může poškodit jídlo i zdraví. 

U nás se mikrovlnky začaly masově prodávat až v 90. letech a staly se jedním ze symbolů pokroku. Stačilo pár vteřin a oběd byl na stole. Brzy tak nechyběly skoro u nikoho doma. Dnes od nich ale mnozí dávají ruce pryč. 

Novinky ve znamení pokroku

V době nových technologií totiž hlavní funkce mikrovlnky, ohřev hotového jídla, nějak přestává stačit. Stále víc lidí se zajímá o zdravé vaření, čerstvé suroviny a přípravu, která zachová nejen výživové hodnoty, ale i skvělou chuť. A mikrovlnka v tomto směru nemá moc co nabídnout.

Jídlo se v ní ohřívá nerovnoměrně, mění texturu i chuť potravin a vedle moderních pomocníků tak působí těžkopádně. Navíc jsou oproti ní nové přístroje také podstatně úspornější, protože umí lépe využít teplo a minimalizovat jeho ztráty. Mikrovlnka tak dál přežívá hlavně v domácnostech, kde slouží už jen ze zvyku, ale v hromadném měřítku to vypadá, že budou její dny brzo sečteny. Důvodem může být i nedávné šokující zjištění. 

Přece jen může ohrožovat zdraví 

Zatímco dřív se lidé mikrovlnky báli kvůli záření, nyní víme, že mikrovlny jsou podle WHO při správném používání neškodné. Mikrovlnky produkují takzvané neionizující záření, které je nízkoenergetické, a i když připravované jídlo toto záření pohlcuje, není pak radioaktivní, takže nevede ke vzniku rakoviny.  

Problémem je spíš to, co zůstává uvnitř. Nedávná studie španělských vědců z univerzity ve Valencii ukázala, že v mikrovlnkách se běžně vyskytuje až 747 různých skupin bakterií. Mikrobiologové v testovaných spotřebičích objevili například patogeny jako Klebsiella nebo Pseudomonas.  

První z nich způsobuje infekce močových cest nebo zápaly plic, druhá může napadnout dýchací cesty, rány či oslabenou pokožku. A v domácím teplém a vlhkém prostředí k jejich množení stačí málo, třeba jídlo, které zanechalo stopy na stěnách mikrovlnky a nikdo ho neotřel. 

Nechcete ji zavrhnout? Alespoň ji vydrhněte 

Čištění vnitřku mikrovlnné trouby je něco, co jen málokdo zvládá s denní pravidelností, možná s výjimkami, kdy jídlo viditelně prská z talíře. Je totiž snadné předpokládat, že záření v mikrovlnce všechny nepříjemnosti zlikviduje. Opak je ale pravdou. 

Z výzkumu vyplývá, že mikrovlnné záření bakterie nezničí. Podle mikrobiologa Manuela Porcara, působícího na zmíněné univerzitě, je potřeba mikrovlnku důkladně vyčistit minimálně jednou týdně a ideálně také otřít ji po každém použití vlhkým hadříkem a dezinfekčním prostředkem. Jen tak zabráníte množení škodlivých mikroorganismů.  

Mikrovlnka nestíhá konkurenci 

Momentálně klasická mikrovlnná trouba bojuje s image zastaralého spotřebiče, který už nenabízí nic navíc. Nahradit ji zvládnou s přehledem moderní multifunkční pomocníci, kteří pomocí tepla, páry i horkého vzduchu umí připravit bohatou nabídku chutných jídel. 

Mezi ně patří třeba konvektomat, který si svou cestu nachází z restauračních provozoven čím dál víc i do domácností, nebo chytrý hrnec a horkovzdušná fritéza. Všechny tyto technologie jsou efektivnější a dají se snadněji udržovat čisté. Některé konvektomaty mají dokonce i funkci samočištění! Navíc umožňují vařit rozmanitěji, bez ztráty chuti, křupavosti a šťavnatosti. 

A i když mikrovlnka při krátkém ohřevu není žádný energetický žrout, nové spotřebiče umí s energií zacházet mnohem lépe a při zapnutí ji využívat na maximum.