Češi zírají: Tato běžná potravina byla označena za nejhorší na světě. Sami ji mají na talíři denně

Je součástí téměř každodenního jídelníčku většiny z nás. Tato potravina si našla svou oblibu nejen u Čechů, ale po celém světě. Existuje nespočet různých druhů, které se liší chutí, konzistencí i obsahem tuku. Málokdo si však uvědomuje, jak mohou právě ty tučnější varianty škodit našemu zdraví. Není proto překvapivé, že se v některých žebříčcích objevuje mezi méně vhodnými potravinami světa. Tušíte, o co se jedná?

Kdybychom chtěli uvést jednu potravinu, která lidstvo spojuje napříč kontinenty, pak je to bezesporu láska k sýrům. Ty se totiž konzumují po celém světě a pro některé národy jsou sýry doslova typické. Například Francouzi si svou kuchyni bez sýrů nedokážou představit. Stačí si vzpomenout na lahodný Brie nebo Camembert. Američané zase milují pizzu s rozteklým sýrem, zatímco Češi nedají dopustit na poctivý eidam nebo výrazné olomoucké tvarůžky.

Tahle potravina chutná lidem po celém světě

Možná vás překvapí, že průměrný Čech zkonzumuje ročně zhruba 14 kilogramů sýra. U Francouzů je to dokonce více než dvojnásobek. Jejich roční spotřeba se pohybuje kolem 30 kilogramů na osobu. Jenže jak se říká, není sýr jako sýr. Zatímco některé druhy jsou lehké, čerstvé a nutričně vyvážené, jiné se vyznačují vysokým obsahem tuku a soli. A právě ty mohou našemu zdraví z dlouhodobého hlediska škodit. Pro běžného konzumenta ale bývá těžké se v široké nabídce zorientovat.

Sýry s vysokým obsahem tuku patří k těm nejchutnějším a zároveň nejproblematičtějším potravinám na našem talíři. Jejich jemná textura, výrazná chuť a schopnost obohatit jakékoli jídlo z nich dělají oblíbenou pochoutku. Problém je, že jsou doslova nabité mastnými kyselinami, cholesterolem a solí. A i když nám poskytují bílkoviny a vápník, benefity jsou mnohdy zastíněny riziky.

Z hlediska přípravy jsou nejhorší tvrdé a plísňové sýry. Aby vznikl jeden kilogram sýra, spotřebuje se až deset litrů mléka. Tento proces není zrovna šetrný, výroba tvrdých sýrů totiž patří k potravinářským činnostem s nejvyšší uhlíkovou stopou. Čím déle sýr zraje, tím větší je jeho ekologický dopad. Pokud tedy přemýšlíte i o udržitelnosti, sáhněte spíše po čerstvých sýrech jako je mozzarella, ricotta nebo měkký tvaroh.

Češi sýr milují, jejich srdce už méně

Z pohledu lidského zdraví jsou hlavním problémem tučné a slané druhy. Tuk je přirozenou součástí sýra, ale u některých variant jeho podíl přesahuje 50 procent. K tomu připočítejme sůl, která se ve větší míře používá hlavně kvůli konzervaci. Například polotvrdé sýry běžně obsahují přes 1,5 procenta soli, a to už je množství, které bychom si měli hlídat. Většina lidí totiž ve stravě přijímá sodíku několikanásobně více, než tělo skutečně potřebuje. Nadbytek pak přetěžuje ledviny, zvyšuje krevní tlak a negativně ovlivňuje cévní systém.

Mezi druhy, které by si zasloužily spíše výjimečné místo na talíři, řadíme ty s plísní. Typickým příkladem je česká niva, která se kromě výrazné chuti vyznačuje i vysokým podílem tuku s nadměrným množstvím soli. Oproti běžným tvrdým sýrům obsahuje zhruba dvojnásobek soli, což už je pro tělo zátěž. Stejně tak ani olomoucké tvarůžky, ačkoliv mají pověst dietní potraviny, nejsou bez výhrad. Jejich tukový obsah je sice zanedbatelný, ale obsah sodíku se v nich drží vysoko okolo šesti procent. Přesto mohou být při rozumné konzumaci dobrou volbou, zejména pokud potřebujete zvýšit příjem bílkovin a zároveň hlídáte tuk.

Při výběru sýrů do lehkých pokrmů, jako jsou letní saláty, je dobré se zaměřit na varianty s mírnějším chuťovým profilem i složením. Mozzarella je v tomto směru ideální, není divu, že na ni Italové nedají dopustit. Je málo slaná, dobře stravitelná a svým složením šetrná k našemu zdraví. Oproti tomu balkánské sýry bývají výrazně slanější. Pokud si je přesto nechcete odpustit, je vhodné je předem namočit do vody nebo mléka, aby se přebytečná sůl částečně odstranila.

Existují zdravější alternativy

Naproti tomu sýr feta s odpovídajícím označením představuje zdravější volbu mezi tvrdšími sýry. Je výrazný v chuti, ale zároveň obsahuje méně cholesterolu a nasycených tuků než různé „salátové sýry“, které bývají často vyrobené z nekvalitnějších surovin a mají horší nutriční profil. Je ale potřeba dbát na složení.

Tavené sýry sice zaujmou svou jemností a snadným použitím, ale z výživového hlediska příliš neobstojí. Obsahují tavicí soli, fosfáty a vysoké množství sodíku, které může narušovat rovnováhu v těle a bránit vstřebávání vápníku. Čím víc průmyslového zpracování, tím menší přínos pro zdraví.

Tučné sýry, jako je parmazán, čedar nebo ty s plísní konzumujte jen občas a v malém množství. Pokud si chcete udržet štíhlou linii, pak je ze svého jídelníčku raději vyškrtněte.