Česko má své vlastní moře: Možná máte poslední šanci ho navštívit. Brzy o něj můžeme totiž přijít

Kdyby vám někdo tvrdil, že Česko disponuje mořem, nejspíš byste si mysleli, že se definitivně pomátl. O to více šokující je, že by měl naprostou pravdu. Přístup k moři totiž skutečně máme. Dlouho tomu tak ale být nemusí. 

Mapu České republiky jsme ve škole viděli všichni. Proto dobře víme, že se jedná o vnitrozemský stát, který žádný přístup k moři nemá. I přesto se jím ale Česko může pochlubit. 

Odpovědí na otázku, jak je to možné, je svobodná přístavní zóna. Jedná se o území, které se sice nachází na území jednoho státu, ale podle mezinárodního a námořního práva ho spravuje stát jiný.

Abyste se na toto místo mohli podívat, museli byste cestovat zhruba 530 kilometrů od českých hranic, a to konkrétně do Německa, kde se nedaleko Hamburku tento český přístav nachází. 

Historie přístavu souvisí s první světovou válkou

Jak jsme vůbec k tomuto území přišli? V období po první světové válce došlo k jednáním na Pařížské mírové konferenci. Na té bylo určeno, že Německo je viníkem konfliktu, a proto mu byla určena povinnost poškozeným státům platit množství reparací. 

Mimo jiné přišlo Německo o mnoho území, jako například veškeré africké kolonie. Navíc řadu dalších oblastí bylo nuceno pronajmout, aby si vůbec mohlo dovolit odškodnění platit. 

Ve Versailleské smlouvě se tak lze dočíst, že Československo si od Německa pronajme svobodné přístavní zóny u Hamburku a také v polském Štětíně, který byl tehdy stále ještě pod německou nadvládou. 

„V přístavech Hamburk a Štětín pronajímá Německo československému státu na dobu 99 let prostory, které podléhají obecným předpisům o svobodných pásmech a jsou určeny k přímému průchodu zboží pocházejícího z tohoto státu nebo pro něj určeného,“ stojí tam konkrétně. 

Přístav si budeme pronajímat minimálně do roku 2028

O území v Polsku následně Československo přišlo, protože jakmile přestalo být pod německou nadvládou, pozbyla smlouva platnosti. Nějakou dobu sice probíhala komunikace s polskou stranou, jejímž cílem bylo dohodnout novou podobu smlouvy, k tomu ale nakonec nedošlo, protože se ukázalo, že Čechoslováci pro tento přístav nemají využití. 

Poté, co se Československo rozdělilo, zůstal Česku nárok na část svobodné přístavní zóny nedaleko Hamburku. Platit to bude až do roku 2028, kdy buď dojde k nové dohodě, nebo Česko o přístav přijde. 

Jeho plný potenciál ale nikdy nebyl úplně dobře využit, přestože za jeho pronájem Česká republika platí v přepočtu jen zhruba dva a půl milionu korun ročně, což je za velký průmyslový areál velmi příjemná částka. 

Již několikrát mělo dojít k rekonstrukci

V roce 2015 existoval plán na rekonstrukci přístavu, nakonec k tomu ale nedošlo. Jak na svém webu uvádí Ředitelství vodních cest, některé jeho části se dokonce dnes používají jako parkoviště pro kamiony. 

Před časem také Hamburk zvažoval ucházet se o pořádání letních olympijských her v roce 2024. V rámci toho mělo též dojít k rekonstrukci nevyužívaných částí přístavu. Vzniknout tam měla rozsáhlá sportovní a rekreační zóna. Nakonec ale město tuto nabídku opět stáhlo. 

Zdroje: Refresher.cz, E15.cz