Češi ho jedí zřídka, ale je to jedno z nejzdravějších mas. Guláš z něj chutná úžasně
Maso tvoří nedílnou součást jídelníčku většiny z nás. Je zdravé, protože se jedná o přirozený a plnohodnotný dar přírody. Obsahuje to, co naše tělo potřebuje, aby mohlo dobře fungovat. Většina lidí si dnes pravidelně pochutnává na kuřecím, vepřovém, případně ještě na krůtím nebo hovězím mase, které je snadno dostupné a známé. Na zvěřinu se však často zapomíná. Přitom právě maso divokých zvířat, zejména z divočáka, patří k tomu nejzdravějšímu, co lze na stůl postavit. I když i v tomto případě platí, že všeho s mírou.
Divočák patří mezi nejrozšířenější druhy zvěře v Česku. Najdeme ho téměř všude, od hustých lesů až po okraje polí. Dříve bylo divoké prase vzácné, ale v posledních letech jeho populace opět narostla. Divočáci jsou všežravci, živí se rostlinami, plody, kořínky i drobnými živočichy. Jejich maso je ceněné pro vysoký obsah bílkovin, nízký podíl tuku a výraznou chuť, která odráží jejich pestrou stravu v přírodě. Kvůli jejich přemnožení dnes myslivci každoročně regulují jejich stavy.
Maso z divočáka je zdravé
Už jste ochutnali guláš z kančího masa? Pokud ne, je to škoda. Protože divočák má přirozeně výraznou, lehce nasládlou a zemitou chuť, kterou žádné běžné hospodářské maso nenahradí. Díky volnému pohybu zvířete v přírodě a jeho přirozené stravě bohaté na žaludy, bukvice, lesní plody a kořínky má kančí maso vyšší podíl svaloviny a minimum tuku. To dává masu hutnou strukturu, která se při dlouhém pomalém vaření krásně rozpadá, ale zároveň si zachovává šťavnatost.

Navíc kančí maso dokáže výborně nasáknout koření, bylinky i červené víno, které se často do gulášů přidává. Výsledná chuť je hluboká, plná a „poctivá“, jak má guláš být. Maso z divočáka není mdlé, nepotřebuje umělá dochucovadla ani složité triky, stačí sůl, pepř, cibule, česnek a trochu trpělivosti.
Právě tahle kombinace kvalitního masa, poctivé přípravy a jednoduchých, ale silných chutí dělá z kančího guláše něco, co se nedá srovnat s žádnou běžnou variantou guláše z vepřového nebo hovězího. Jakmile jednou ochutnáte, poznáte sami ten obrovský rozdíl.
Při koupi kančího masa je důležité dbát na kvalitu. Nejlepší je ze středně velkých kusů o váze kolem padesáti kilogramů. Selátka se kvůli etickým důvodům ani kvalitě běžně nezpracovávají. Starší a příliš velcí divočáci zase mívají maso tučné, tuhé a se silnou, někdy až nepříjemnou vůní. Ideální je maso střední váhy, je šťavnaté, jemné a výrazné chuti.
Příprava je snadná
Příprava kančího masa je jednoduchá. Hodí se na klasické zvěřinové recepty i na úpravu podobnou vepřovému. Výborné jsou například kančí řízečky potírané česnekem nebo podávané s rybízovým džemem, kančí medailonky přírodní, po myslivecku, na hříbkách či smržích. Skvělou volbou jsou také výpečky.
Zvěřinu kupujte pouze od ověřených myslivců nebo v certifikovaných prodejnách, nikdy ne od anonymních překupníků. V restauracích si kvalitu ověřte podle prostředí a doporučení známých. Čerstvou zvěřinu skladujte v lednici, mraženou maximálně 16 měsíců. Maso by mělo před úpravou dozrávat několik týdnů, starší kusy je vhodné marinovat 3 až 5 dní. Při přípravě se vyhýbejte vysokým teplotám a nezdravým tukům, abyste zabránili tvorbě karcinogenních látek. Správně připravená zvěřina je zdravá a patří i do moderní české kuchyně.
Češi zvěřině nepřišli na chuť
A proč je zvěřina u Čechů tak málo oblíbená? Důvodů je několik. Mnozí lidé argumentují tím, že není snadné ji sehnat. Zatímco ve městech není zvěřina běžně k mání, na venkově mohou být prodejci a myslivci snadněji dostupní. Další častou obavou je, zda maso nebude závadné. Tento strach je většinou neopodstatněný, pokud maso pochází z certifikovaných a ověřených zdrojů, ale přesto v lidech stále přetrvává obava z neznámého. Někteří se obávají, že zvěřina může mít specifický zápach, který jim není příjemný. Tento problém však často vzniká u starších nebo špatně připravených kusů masa. Pokud se s ním ale zachází správně, žádný nepříjemný zápach by se neměl objevit.

Když už zvěřina do kuchyně zavítá, může z ní být skutečná delikatesa, pokud se správně upraví. Takové jídlo pak přináší nejen skvělý chuťový zážitek, ale i možnost spojit se s přírodou a tradicemi našich předků. Problém není ve zvěřině samotné, ale spíše v nedostatku informací. Jakmile si zvěřinu oblíbíte a naučíte se s ní správně pracovat, stane se nepostradatelným a pravidelným hostem na vašem stole.
Zdroje: novinky.cz, myslivost.cz, terrys.cz