Budovu nejslavnější architektky světa najdete v Praze: Český triumf, o kterém mluví celý svět

Česko má opravdu co nabídnout. Ať už se jedná o bohatou historii nebo o vynikající gastronomii, která si získala srdce mnoha gurmánů z celého světa. A co teprve ta nádherná příroda – od majestátních hor až po idylická údolí, od křišťálově čistých jezer až po hluboké lesy, každý kout naší země skrývá něco.

Ovšem Česko nezaostává ani v oblasti architektury. Kromě ikonických historických staveb, které jsou tady již od pradávna a přitahují obdiv návštěvníků z celého světa, se můžeme pochlubit i moderními architektonickými skvosty. Jen málokdo by čekal, že právě v srdci Evropy, v naší malé zemi, najdeme díla světově proslulých architektů současnosti.

Této budovy jste si v Praze jistě všimli

Budova Masaryčky, navržená světoznámou architektkou Zahou Hadid, je bezpochyby jednou z nejvýraznějších staveb v Praze. Tento architektonický skvost, který se pyšní zlatou fasádou za půl miliardy korun, se nachází v samém srdci hlavního města a již od svého dokončení přitahuje pozornost nejen Pražanů, ale i turistů z celého světa.

Historie projektu sahá do roku 2014, kdy byl na základě mezinárodní soutěže vybrán návrh studia Zaha Hadid Architects. Jejich koncept se lišil od ostatních tím, že se nezaměřoval pouze na jednu budovu, ale na revitalizaci celého území od Florence až k Masarykovu nádraží. Přípravy projektu trvaly dlouhých deset let a samotná stavba pak dva roky. Celkové náklady dosáhly 2,5 miliardy korun.

Masaryčka však není jen architektonickým skvostem, ale také funkční budovou, která nabízí prostory pro kanceláře, obchody a restaurace. Celková užitná plocha činí téměř 25 tisíc metrů čtverečních. Nájemci se museli smířit s přísnými pravidly ohledně vizuální podoby jejich obchodů, aby celkově zapadaly do konceptu budovy.

Interiér Masaryčky skrývá řadu vychytávek

Jednou z nich je chytré hospodaření s vodou. Budova je vybavena nádržemi na dešťovou vodu o celkové kapacitě 160 m³. Veškerá zachycená dešťovka se filtruje a následně využívá k zavlažování zeleně v okolí budovy a na zelených střechách, ale také ke splachování toalet uvnitř. Díky tomuto systému je Masaryčka soběstačná, co se týče vody na splachování, až po dobu tří týdnů, i kdyby byl přívod vody z řadu přerušen.

Dalším chytrým řešením je automatická regulace osvětlení a teploty v kancelářích podle denního světla a slunečního svitu. Když slunce svítí na jednu stranu budovy, na druhé straně se automaticky utlumí klimatizace. Stejně tak se přizpůsobuje umělé osvětlení v kancelářích podle množství denního světla, aniž by do toho musel kdokoliv zasahovat ručně. Vytápění budovy kombinuje plynové kotle a elektrické multikotle s celkovým výkonem přes 2 200 kW. O chlazení se starají chladicí jednotky s výkonem téměř 2 700 kW, z nichž jedna může fungovat i jako tepelné čerpadlo.

Zaha Hadid je vyhlášenou architektkou

Tato irácko-britská architektka, přezdívaná „královna křivky“ a „kouzelnice klikatých a vlajících forem“, zanechala v Praze opravdu výraznou stopu. Na projektu Masaryčka pracoval český architekt Jakub Klaška, který studoval u Evy Jiřičné v Praze a následně u Zahy Hadid ve Vídni. Klaška se podílel na řadě prestižních projektů v kanceláři Zaha Hadid Architects, včetně kulturního centra v čínském Čchang-sa nebo unikátního celodřevěného fotbalového stadionu v Anglii.

Zaha Hadid byla průkopnicí v oblasti architektury a jako první žena získala prestižní Pritzkerovu cenu. Její odvážné a inovativní návrhy jí vynesly celosvětové uznání a obdiv. Mezi její nejznámější projekty patří Centrum soudobého umění v Cincinnati, Londýnské centrum plaveckých sportů nebo muzeum MAXXI v Římě.