Babiččina pomazánka, na kterou jsme už zapomněli. Léčí záněty i dýchací cesty

Existuje spousta receptů, které se předávají z generace na generaci. Naše babičky si nicméně připravovaly i pokrmy, na které jsme již zapomněli. Některé z nich nám přitom mohou pomoci s různými zdravotními neduhy jako jsou různé záněty a komplikace dýchacích cest. 

Mezi kuchyňské ingredience, které se dnes obecně používají méně než v minulosti, patří např. křen, což je označení pro kořen rostliny zvané křen selský (Armoracia rusticana). Ta je řazena do čeledi brukvovitých, což znamená, že je příbuzná kupříkladu s hořčicí setou, řeřichou setou či ředkví setou. Všechny tyto rostliny přitom mají něco společného, a to štiplavou chuť. Zároveň jsou v mnoha ohledech přínosné pro lidské zdraví.

Pozitivní účinky křenu

Kořen křenu selského může mít hned několik pozitivních účinků na lidské zdraví, proto se mu někdy přezdívá „český ženšen“. Obsahuje ostatně mnoho účinných látek, mezi které patří bílkoviny, vláknina, vitamín C a některé důležité minerály (draslík, hořčík, železo či zinek). Často je přitom uváděn v souvislosti s kladným vlivem na zažívání. Navíc normalizuje střevní mikroflóru, takže trávicí soustavě může skutečně pomoci. Má ovšem i další zajímavé účinky.

Zmínit určitě musíme působení proti zánětům. Kromě výše zmíněných látek totiž obsahuje rovněž singirin, tedy glukosilonát, který je mimochodem spoluodpovědný za výše zmíněnou pálivou chuť brukvovitých rostlin. Kromě toho ovšem dle některých studií narušuje zánětlivé procesy. Podle vědců mohou mít navíc v křenu obsažené látky pozitivní vliv i na dýchací potíže, neboť ostrost této zeleniny zvyšuje produkci hlenu v dutinách, což kladně působí na zbavování se nechtěných mikroorganismů.

Upozorňujeme: ačkoli může mít křen kladný vliv na zažívání, určitě bychom ho nedoporučovali jedincům, kteří trpí některými závažnějšími trávicími obtížemi, mezi něž patří Crohnova choroba, žaludeční vředy nebo ulcerózní kolitida. Sužují-li vás tedy podobné komplikace, jeho konzumaci nejprve raději konzultuje s lékařem.

Využití křenu v kuchyni

Křen se v minulosti v české kuchyni využíval hojně, v současné době však mají milovníci ostřejších pokrmů spoustu alternativ, takže je používán o něco méně. Jídla jako buřty s křenem by nicméně mohla upadnout v zapomnění, protože uzeniny nejsou nejzdravější ingrediencí na Zemi. Právě naopak. Stále populární je každopádně křenová omáčka, přičemž se křen používá i jako příloha k některým druhům masa. Jeho uplatnění v kuchyni tedy může být poměrně široké.

Mohlo by vás zajímat: ačkoli je z křenu selského nejčastěji v kuchyni využíván kořen, v některých receptech se nacházejí rovněž listy. Narazit na ně konkrétně můžete např. v receptech na klasické kvašáky, tedy na okurky kysané v solném nálevu.

Babiččina křenová pomazánka

Křen je v kuchyni možné využít nejen chutně, ale také zdravě. Samozřejmě platí, že pokud příliš nemilujete ostré či chuťově výrazné pokrmy, neměli byste to s danou ingrediencí přehánět. V každém případě přinášíme recept na babiččinu křenovou pomazánku, kterou mnozí z vás možná nikdy neochutnali. Přesto je velmi dobrá, a jak jsme uvedli výše, její konzumace může mít pozitivní zdravotní benefity. Namazat si ji přitom můžete na pečivo, ideálně celozrnné. Co budete potřebovat?

• čerstvý kořen křenu selského
• 250 g tvarohu (nejlépe polotučného)
• stroužek česneku
• bylinky dle chuti
• citrónová šťáva
• sůl a pepř

Jak postupovat? Kořen oloupete a nastrouháte najemno. Budete potřebovat zhruba tři lžíce. Následně osolíte a opepříte, načež přidáte rozmačkaný česnek a bylinky. Můžete použít své oblíbené, my bychom ovšem doporučovali pažitku (množství dle chuti). Následně přidáte tvaroh a dobře promícháte. K dochucení lze použít i citrónovou šťávu. Křenovou pomazánku skladujte v lednici. Pokud vám zachutná, můžete si ji dělat pravidelně. Rozhodně neprohloupíte.

Zdroje: NIH, NIH 2, Český rozhlas Sever