Nenechte se zmást: První jarní den začne letos o den dříve. Jak to ovlivní náš kalendář?

Většina z nás si spojuje začátek jara s datem 21. března, což by v letošním roce připadalo na pátek. Tato představa však už neodpovídá skutečnosti. Po desetiletí jsme byli zvyklí, že tento významný okamžik nastává právě 21. března, ale už tomu tak není. Astronomické jaro se v příštích desetiletích bude tomuto datu vzdalovat a jeho začátek připadne o den, či dokonce dva dříve. Vědci přišli s vysvětlením, proč tomu tak je.

Možná si kladete otázku, kdy vlastně začíná jaro? Je to 20. nebo 21. března? A proč se toto datum mění? Celé je to trochu složitější. Ve skutečnosti nastane astronomický první jarní den v letošním roce už ve čtvrtek 20. března, a to přesně v 10:01 hodin.

Astronomické jaro začíná už ve čtvrtek

Začátek jara se v průběhu let mění kvůli přestupným rokům, které pomáhají kalendáři vyrovnat drobné nesrovnalosti mezi délkou kalendářního roku a oběhem Země kolem Slunce. Kdybychom tento systém neměli, kalendářní data by se postupně posouvala a například Vánoce by se po staletích mohly slavit v létě.

Většina lidí si stále spojuje začátek jara s datem 21. března, což letos připadá na pátek. Tato představa však již neodpovídá skutečnosti. Astronomické jaro se v příštích desetiletích bude tomuto datu stále více vzdalovat a začátek jara připadne o den nebo dokonce dva dříve. Tento posun není náhodný, ale důsledek astronomických a kalendářních faktorů, které se vyvíjely po staletí.

Začátek jara je určen jarní rovnodenností, což je okamžik, kdy Slunce přechází přes rovník a začíná svůj pohyb po severní polokouli. Tento moment se v minulosti pravidelně vyskytoval kolem 21. března, což vedlo k ustálení tohoto data jako „pevného“ začátku jara. S postupem času však došlo k posunu, zejména kvůli přestupným rokům, které vyrovnávají drobné nesrovnalosti mezi délkou kalendářního a astronomického roku. Země obíhá kolem Slunce za 365,2422 dne, což si vyžaduje přidání přestupného dne každé čtyři roky. Tento dodatečný den má za následek, že rovnodennost postupně přichází dříve. V některých letech tedy astronomické jaro začíná už 20. března a v budoucnu může dokonce spadnout na 19. března. K 21. březnu se „vrátíme“ až v roce 2102, kdy rozdíly v délce překročí jednu plnou délku dne, což vyrovná rok 2100, který nebude přestupný.

Jaká další data se váží k jaru?

Přesto v církevním kalendáři zůstává 21. březen pevně spojený s jarní rovnodenností. Toto datum stanovili účastníci prvního nikajského koncilu v roce 325, a dodnes hraje klíčovou roli při určování data Velikonoc. Církevní výpočet totiž určuje, že Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku, přičemž tento úplněk je považován za ten, který následuje po 21. březnu, tedy po jarní rovnodennosti.
Posun začátku jara, který je viditelný v posledních desetiletích, je tedy výsledkem jemných nesrovnalostí mezi kalendářním rokem a astronomickými cykly. Tyto rozdíly nutí vědce pravidelně upravovat kalendář pomocí přestupných let, což má za následek postupné dřívější příchody rovnodennosti a tím i samotného jara.

Jaro má více podob, než by se na první pohled mohlo zdát. Astronomické jaro začíná 20. března, ale existuje i meteorologické jaro, které začíná už 1. března a trvá až do 31. května. Kromě toho se setkáváme i s biologickým jarem, které začíná přibližně 16. února a končí na konci května. Bioklimatologové toto datum určili kvůli nesouladu mezi přírodními cykly a astronomickým začátkem jara.
Vegetační jaro je specifické tím, že jeho začátek není pevně stanoven kalendářním datem, ale závisí na počasí. Tento termín označuje období, kdy průměrné denní teploty vzduchu vzrostou nad +5 °C, a končí, jakmile průměrná denní teplota dosáhne 15 °C. Podle webu ČHMÚ je délka vegetačního jara v Česku různá, protože se liší podle geografické polohy a nadmořské výšky jednotlivých regionů. Tato variabilita je dána křivkou dlouhodobého ročního chodu teplot, která ukazuje průměrné teploty pro různé oblasti.

Jaro plné svátků a slavností

Na jaře ožívá nejen příroda, ale k tomuto období se váže také celá řada svátků a slavností. Nejvýznamnějšími jsou Velikonoce, které začínají Květnou nedělí a vrcholí Velikonoční nedělí, kdy křesťané slaví vzkříšení Ježíše Krista. K jaru patří také svátek matek, mezinárodní den žen a První máj, spojený s májovými slavnostmi a stavěním májek. V noci z 30. dubna na 1. května se pak pálí čarodějnice, což symbolizuje konec zimy a příchod jara. K jaru rovněž náleží poutě, například Matějská pouť v Praze, a na konci března se mění čas na letní.

Ať už jaro začíná kterýkoliv den, většina z nás už nedočkavě vyhlíží teplé dny. Meteorologové slibují oteplení koncem týdne.

Zdroj: irozhlas.cz, cnn.iprima.cz, radiozurnal.rozhlas.cz