Antonín (40): Přehlíželi mě v práci, dnes vedu tým a vydělávám 100 000 měsíčně. Vděčím za to jediné radě od táty

Ještě před několika lety jsem byl ve firmě skoro neviditelný. Dělal jsem všechno, co se po mně chtělo: Přesčasy, řešil jsem problémy, které nebyly moje, ochotně jsem pomáhal kolegům. Jenže jednoho dne mi došlo, že moje loajalita a pracovní nasazení nikoho nezajímá. Zatímco jiní stoupali výš, já přešlapoval na místě.

Změna nepřišla ze dne na den. Spustila ji ale jedna věta mého otce, kterou mi řekl při obyčejném nedělním obědě: „Pokud se za sebe nepostavíš a nepřevezmeš odpovědnost, nikdo si tě nevšimne.“ Dlouho jsem věřil, že když budu dělat dobře svou práci, někdo si toho všimne. Nevěděl jsem, že tahle víra je slepá. V korporátním světě, ale i v menších firmách, nestačí být ten, na koho je spoleh. Musíš být ten, kdo přináší změnu.

Příklad? Když se ve firmě začalo mluvit o tom, že by bylo potřeba zefektivnit proces objednávek, všichni mlčeli. Dřív bych taky mlčel. Ale tentokrát jsem připravil prezentaci: přehled problémů, návrh řešení, přínos pro firmu. Nečekal jsem, až mě někdo vyzve. Prostě jsem s tím přišel. Během týdne jsem měl schůzku s vedením. Moje návrhy přijali, zavedli do praxe a o měsíc později jsem dostal na starost vedení malého týmu. Poprvé v životě jsem nebyl jen vykonavatel, ale někdo, kdo rozhoduje.

O zvýšení si neříkáme, ale měli bychom

Další milník přišel o půl roku později. Vedl jsem tým, výsledky byly výborné, lidé spokojení. Ale plat zůstával stejný. Původně jsem si myslel, že si vedení všimne a odmění mě samo. Jenže nevšimlo si. Ani tentokrát. Vzpomněl jsem si na tu větu od táty, a tak jsem se rozhodl jednat. Připravil jsem přehled výsledků a popsal jsem, o kolik jsme zrychlili pracovní procesy. Jak se nám podařilo snížit provozní náklady a jakou zpětnou vazbu dostáváme od klientů i členů týmu. K tomu jsem přidal návrh nové náplně práce, přesně jsem definoval kompetence, které jsem během měsíců převzal, a uvedl konkrétní částku, kterou považuji za odpovídající mému přínosu. Byl jsem nervózní, ale věcný. O týden později jsem podepisoval novou smlouvu s platem, který konečně odpovídal realitě. Sto tisíc měsíčně.

Aktivní přístup: Neptej se „co mi dají“, ale „co nabízím“

Tohle byla pro mě možná nejdůležitější změna myšlení. Přestal jsem se ptát, co firma nabízí mně, a začal jsem přemýšlet, co nabízím já firmě. To neznamená dělat víc. Znamená to dělat věci s dopadem a nebát se říct, že za ně čekám ocenění. Zpětně vidím, kolikrát jsem měl možnost něco změnit a nic jsem neudělal. Ne proto, že bych nevěděl jak, ale protože jsem čekal, že mě někdo vyzve, schválí, nebo uvidí sám.

Praktické rady pro každého, kdo nechce být přehlížený:

1. Začněte mluvit o tom, co děláte

Není to chlubení, je to důležitá součást práce. Sdílejte výsledky, ozvěte se, když máte nápad. Nenechávejte si věci pro sebe – ani úspěchy, ani problémy.

2. Přijímejte odpovědnost, i když vás k ní nikdo nevyzval

Nečekejte na pověření. Když vidíte, co je potřeba, udělejte první krok. Vedení nepotřebuje dalšího tichého dříče, ale iniciativního hráče.

3. Nastavte si hranice a cíle

Mluvte s nadřízenými o tom, jaké jsou vaše kompetence, co chcete dělat, kam se chcete posunout. Pomůže to oběma stranám.

4. Odměnu nečekejte. Připravte si argumenty a řekněte si o ni

Přehled dosažených výsledků, přínosů a přidané hodnoty má větší váhu než roky „věrnosti“. Pokud nevíte, jak začít, sepište si to.

5. Buďte vidět, ale s pokorou

Sebevědomí a kuráž neznamenají aroganci. Klíč je v profesionalitě, konkrétnosti a důvěře v to, co nabízíte. Tátova slova jsem si připomínal dlouho. „Pokud se za sebe nepostavíš a nepřevezmeš odpovědnost, nikdo si tě nevšimne.“ Nešla mi z hlavy. A když jsem se podle nich začal řídit, všechno se změnilo. Dnes nečekám na výzvy. Dávám je. Nečekám na povolení. Navrhuju řešení. A hlavně věřím, že to, co umím, má hodnotu. A to je něco, co bych přál zažít každému. Možná právě teď sedíte v práci a říkáte si, že vás nikdo nevidí. Ale stačí málo. Postavit se a ukázat, co umíte.

Zdroje: jobs.cz, mladypodnikatel.cz, psychologie.cz