Ani šváb, ani pavouk: Pokud v domě objevíte tento hmyz, okamžitě jednejte. Je to skryté varování

Výskyt některých druhů hmyzu, zvlášť těch, které milují teplo a vlhko, často značí, že v domácnosti panují podmínky, které mohou být dlouhodobě nevhodné. Hmyz sám o sobě obvykle není původcem potíží, ale může na ně velmi účinně upozornit. A právě toho bychom si měli všímat.

Stále více domácností se potýká s výskytem různých druhů rybenek. Není to způsobeno zanedbanou hygienou, jak by se mohlo zdát, ale spíše tím, že jsou naše obydlí špatně nebo nedostatečně odvětrávána, vzduch tu cirkuluje minimálně a potýkáme se se zvýšenou vlhkostí. Může to být z důvodu sušení prádla uvnitř bytu nebo když často vaříme. Kromě tradiční rybenky domácí, se kterou jsme se setkali asi už všichni, se do českých domácností začíná dostávat i její příbuzná: rybenka skleníková.

Malý návštěvník, důrazné varování

Rybenka skleníková (Thermobia domestica) na rozdíl od své známější stříbřité příbuzné preferuje vyšší teploty a často i o něco vyšší vlhkost. Typicky se vyskytuje v místech, která bývají nejen vlhká, ale zároveň i teplá, například za chladničkou, myčkou, kolem bojleru nebo topení, případně na stropech v kuchyni či prádelně. Na první pohled je menší a méně nápadná než běžná rybenka domácí, ale přesto je třeba zpozornět, když se u vás doma objeví. Pokud byste její přítomnost ignorovali, hrozí, že vám doma na zdech porostou plísně, budou se množit bakterie a další škůdci, pro které je podobné mikroklima doslova rájem. Zatímco rybenky samotné nejsou zdravotně nebezpečné, mohou být předzvěstí mnohem vážnějších problémů, které se teprve začnou objevovat.

Podobné podmínky vyhovují i dalším škůdcům. Pokud například skladujete mouku, cukr nebo těstoviny v původních papírových obalech, mohou se brzy objevit moli nebo roztoči. Vlhkost je navíc lákadlem pro další hmyz, včetně některých druhů mravenců.

Jak rybenku skleníkovou poznat a v čem se liší od rybenky domácí

Rybenku skleníkovou lze na první pohled zaměnit s běžnou rybenkou domácí, protože i ona má protáhlé tělíčko zakončené třemi štěty, pohybuje se velmi rychle a vyhýbá se světlu. Rozdíl je především v barvě, rybenka skleníková je obvykle zbarvená do hněda, zatímco rybenka domácí je typicky stříbřitá a lesklá. Aktivní je hlavně v noci. Přes den se skrývá ve spárách a škvírách v podlaze, podél lišt nebo za spotřebiči. Je velmi nenápadná a není jednoduché ji zahlédnout, protože při sebemenším pohybu nebo rozsvícení světla okamžitě zaleze zpět do úkrytu. Její přítomnost tak často zaregistrujete až ve chvíli, kdy je přemnožená.

Jak se rybenek zbavit: Opatření, která opravdu fungují

Základním opatřením je snížit vlhkost v domácnosti. Pravidelně a důkladně větrejte především v koupelnách, kuchyních a místnostech, ve kterých sušíte prádlo. V zimě větrejte krátce, ale intenzivně několikrát denně. Pomoci může i elektrický odvlhčovač, který efektivně sníží vzdušnou vlhkost na přijatelnou úroveň. Také se snažte minimalizovat zdroje vlhkosti, nenechávejte mokré prádlo sušit v místnostech bez ventilace, mokrá umyvadla, vany či sprchové kouty pravidelně vytírejte do sucha. Všechny potraviny skladujte v hermeticky uzavíratelných skleněných či plastových nádobách. Pravidelně luxujte podlahy a kouty, vysávejte i za spotřebiči a podél stěn, kde se hmyz často ukrývá.

Dobrou prevencí je také pečlivě utěsnit všechny praskliny, spáry a škvíry, například pomocí silikonu nebo vhodné spárovací hmoty. Pokud už se rybenky vyskytují, můžete využít různé druhy pastí, ať už komerční lepové, nebo jednoduché domácí pasti, například nastrouhat bramboru a položit ji na novinovém papíře do míst, na kterých se rybenky nejvíce ukrývají. Ráno brambory zabalte do papíru a vyhoďte.

Rybenky, včetně druhu skleníkového, nejsou pro člověka samy o sobě zdravotně nebezpečné. Nepřenášejí nemoci, nekoušou a nejsou jedovaté. Jejich výkaly a svlečená kůže však mohou dráždit citlivější osoby a v případě silného zamoření znečistí potraviny, knihy nebo oblečení. Pokud jich je v domácnosti více, mohou poškodit zásoby mouky či cukru, případně tapety nebo skladované dokumenty. Na druhou stranu umějí zkonzumovat drobné zbytky plísní nebo roztočů, čímž mohou teoreticky přispět k čistotě prostředí. V praxi však jejich užitek nepřevažuje nad rizikem, které jejich přítomnost signalizuje, tedy nadměrnou vlhkostí a s ní souvisejícími problémy.