Ani štrúdl, ani koláč. Tohle cizinci označili za nejlepší českou dobrotu. Čechům už leze krkem

Tahle dobrota už vám asi leze krkem a v cukrárně nebo kavárně byste si ji pravděpodobně neobjednali. Umíte ji připravit i poslepu, u babičky byla každou neděli na stole a není na ní už nic vzrušujícího. Ale cizinci? Ti se do ní naprosto zbláznili. Škoda, že se neprodává v centru Prahy namísto trdelníků!

Vyrazíte do cukrárny, kde na vás spokojeně hledí croissanty plněné dubajskou čokoládou nebo karamelové donuty. Ale co české tradiční dobroty? Ty jsou doménou spíše takových těch „retro cukráren“. To je lehce hanlivé označení pro podniky, ve kterých to působí zastarale a dýchá z nich ještě svět socialismu. Občas dokonce pochybujete o tom, jestli jsou nabízené výrobky domácí…

Milují ji v Británii

Je to škoda, protože na pravé české koláče nebo záviny nic nemá. Prahu namísto toho lemují stánky s trdelníky plněnými zmrzlinou. Přitom by turisté takovým dobrým českým pečivem, klidně i v moderním kabátku, zřejmě nepohrdli. Svědčí o tom například jejich láska k bábovce.

Tu na sociálních sítích pravidelně označují za naprosto luxusní sladkost. Obzvlášť oblíbená je v Británii, kde jí říkají „bundt cake“. Polévají ji čokoládovou nebo cukrovou polevou, případně sypou cukrem a servírují ke kávě či odpolednímu čaji.

Nám leze krkem

A Češi? Nám zatím leze krkem. Možná si na to vzpomínáte. U babičky byla na stole každou neděli. Měla sloužit ke zvláštním příležitostem, mezi ty ale patřilo prakticky cokoliv. Návštěva, neděle, narozeniny, maturita… bábovka prostě nesměla chybět na stole.

Až jsme se jí pomalu přejedli. Byla občas suchá a hlavně – na rozdíl od jiných, trochu zajímavějších sladkostí – v sobě neměla ani krém. Prostě mnohým z nás přišla taková nezajímavá, nijaká. A možná je to i kvůli tomu, že jsme nikdy neochutnali poctivou bábovku ze smetany, másla a spousty vajec.

Proč se to jmenuje „bábovka“

Bábovka je totiž doslova náš národní poklad. Její jméno vychází ze slova „bába“, jak se jí ostatně původně říkalo. Slovo bábovka dokonce původně označovalo formu na pečení bábovek. A proč se jí tak vůbec začalo říkat? Existuje k tomu rovnou několik vysvětlení.

Podle toho prvního chutná ženám, odtud tedy spojení bába – bábovka. Další vysvětlení má být v tom, že bábovky rády pečou starší ženy, tedy babičky. Klíč může být i v původním tvaru formy na bábovku, který prý připomínal tvář staré ženy. A podle Etymologického slovníku jazyka českého dostala bábovka svůj název kvůli tomu, že ji jedly porodní báby během porodu.

Odkud pochází?

Bábovka se ale nekonzumuje pouze v Čechách, nýbrž také v Polsku, Rakousku a na Slovensku nebo v určitých částech Německa, kde se jí říká „kugelhopf“. V Itálii existuje tvarem podobný, ale chuťově odlišný druh pečiva zvaný „panettone“ a ve Francii je to „baba au rhum“.

Zvláště oblíbená byla ale za dob Rakouska-Uherska. Na našem území se připravuje už stovky let, první písemné zmínky o ní pochází z patnáctého století a vůbec vlastně netušíme, zda má původ opravdu u nás, a ne třeba v sousedním Rakousku.

Jak ji pekly naše babičky

U nás se připravuje nejčastěji mramorová, tedy dvoubarevná bábovka, kdy se část těsta obarví kakaem a část se nechá světlá. Je to ale jako s bramborovým salátem, každá rodina má svůj recept.

Připravíte ji tedy jak z třeného, tak i z kynutého nebo piškotového těsta. Fantazii se zkrátka meze nekladou ani v nejmenším, a vy si tu svoji můžete „vytunit“ ovocem, rozinkami, ořechy nebo tvarohem. Někdo do ní ale přidává i strouhanou mrkev, jablko nebo mák.