Ani Karlštejn, ani Hluboká: Tento český hrad vás okouzlí jako žádný jiný. Už jste ho navštívili?

Zatímco mnoho lidí obdivuje Hlubokou nebo Karlštejn jako nejkrásnější hrady u nás, historickým stavbám zatím vévodí jihomoravský Pernštejn. Ten se nachází v městysu Nedvědice a řadí se mezi jedny z nejvýraznějších moravských hradů. Ostatně není divu, působí majestátním dojmem a jako z pohádky. V těch se ostatně několikrát objevil.

Filmaři si Pernštejn oblíbili, točilo se tak na něm Sedmero krkavců, Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Čert ví proč nebo Sen o krásné panně. Kromě toho se na něm odehrává též děj historického filmu Bathory. Dohromady si tak stavba „zahrála“ asi v padesáti různých snímcích včetně upírského hororu Van Helsing.

Mramor, který vzdoroval Švédům

Stavba byla vybudována pány z Pernštejna, ti začali s výstavbou v polovině třináctého století. Ta je mimořádně zajímavá mimo jiné například tím, že je do ní částečně vnořena skála. Hradu se také přezdívá „mramorový,“ to kvůli tomu, že je postaven z bílého mramoru. Svou obranyschopnost Pernštejn prokázal třeba během třicetileté války, kdy statečně vzdoroval Švédům, ještě před nimi husitům. Dodnes patří mezi nejzachovalejší hrady u nás.

Legendy, strašidla a mýty

Jako každý hrad má i Pernštejn své legendy a „strašidla“. Mezi ty patří bílá paní, která měla být dcerou jednoho z jeho majitelů. Ten ji prý v rozzuření proklál mečem. Dále se má na Pernštejnu zjevovat duch komorné. Ta byla natolik parádivá, že kvůli tomu, kolik času trávila před zrcadlem, nestihla mši. Za to byla prokleta a zrcadlo s ní. Kdo se do něj podívá, do roka zoškliví. A možná v něm spatří ještě komornou…

Pernštejn obestírají i zvláštní tajemství, úlek vzbudila například mramorová deska, která byla ukrytá v okenním výklenku hradní kaple. Ta je popsaná záhadnými symboly. Pod ní pak byly nalezeny lidské kosti. Říká se, že dotkne-li se této čarovné desky žena, do roka se vdá. Jestliže však se jí dotkne muž, zemře. Nápis má být jakousi šifrou, podle některých skrývá cestu k nalezení zakopaného pokladu.

Mýty opřádají i starý tis, který v areálu roste. Jeden z pocestných měl na místě totiž zabodnout hůl. Poté prohlásil, že pokud se hůl zazelená, uvěří, že může na skalnatém terénu stanout hrad. Osud stromu je prý svázán se stavbou. Jakmile tak dojde strom k poškození, zanikne i Pernštejn.

Legenda opřádá též samotné založení hradu, kdy měl uhlíř Vojtěch v místních lesích ulovit holýma rukama zubra. Panovník byl z jeho síly tak ohromen, že z něj udělal šlechtice a jako takovému mu věnoval též vlastní území.

Majitelé museli panství rozprodat

Také proto měla být pak právě zubří hlava s houžví v nozdrách součástí erbu pánů z Pernštejna. Prvním majitelem byl Štěpán z Medlova, který se později přejmenoval na Štěpána z Pernštejna. Rod nakonec musel své panství rozprodat, to kvůli půjčkám císařům, které byly nevratné. Nyní je hrad majetkem státu a spravuje ho Národní památkový ústav.

V roce 2005 vypukl v místě požár, hořet začalo v sýpce. Hasiči se ovšem nemohli s těžkou technikou dostat na nádvoří, což ztěžovalo jejich zásah. Roku 2017 pak začaly obnovy terasovité zahrady. Samotné okolí kolem hradu je velmi malebné, pyšní se například angločínskými zahradami.

Ideální místo na výlet

Vzhledem k tomu, že se areál nachází na skále, není jeho návštěva vhodná pro paraplegiky, terén není ideální ani pro matky s kočárky. Do hradu také nesmí zvířátka, a to ani když jsou nesena na ruce nebo ve zvláštní taštičce. Mazlíčky tak raději nechte doma. Prohlídka, ač fyzicky lehce náročnější, provází návštěvníky do různých zákoutí a atmosfér, které snoubí prvky francouzské zahrady, romantického stylu s angločínským charakterem či orientálními tureckými lázněmi. Nechybí ani čínský pavilon, poustevna nebo vodopád.

zdroje: hrad-pernstejn.cz, zahadyzivota.cz