Tento český recept dobývá svět: Americký šéfkuchař ho označil za kulinářský poklad. Naučil se ho od 90leté stařenky

Vepřo-knedlo-zelo. Jednoduchý název, který v sobě nese historii a chuť, jakou nenajdete nikde jinde na světě. Tento český pokrm se nedávno stal předmětem obdivu amerického šéfkuchaře Johna, který měl při návštěvě Prahy možnost ochutnat vepřo-knedlo-zelo připravené podle receptu 90leté české stařenky. Pokrm označil za „naprosto dokonalý gastronomický zážitek“ a ocenil nejen jeho harmonii chutí, ale i náročnost přípravy.

Recept, který se předává z generace na generaci

V České republice má tento pokrm dlouhou tradici a nejlepší recepty pocházejí často od babiček, které je pečlivě předávají dál. Jejich zkušenosti a tajné triky dokážou proměnit běžné jídlo v nezapomenutelný zážitek. I když se může zdát, že připravit vepřo-knedlo-zelo je jednoduché, skutečné mistrovství tkví v detailech. Klíčovou surovinou je například zelí, jehož příprava vyžaduje velkou pečlivost.

V české kuchyni se obvykle používají dva druhy zelí – bílé a červené. Bílé zelí je tradičnější volbou, protože jeho chuť je jemnější. Na Moravě se však často podává červené zelí, které dodává pokrmu sladší a výraznější tón. Obě varianty mají svá specifika, ať už jde o dochucení, konzistenci nebo přípravu. Zelí nesmí být ani příliš kyselé, ani mdlé, ani příliš tekuté – vše musí být „tak akorát“. Právě tento cit pro balanc chuti a konzistence je důvodem, proč my Češi považujeme práci se zelím za kulinářské umění.

Neméně důležitou roli hrají knedlíky. Houskové, bramborové nebo karlovarské – všechny mají své místo v české gastronomii. Nejčastější volbou k vepřo-knedlo-zelu jsou houskové knedlíky, které se však neobejdou bez správného druhu mouky. A tady už začínají problémy pro zahraniční kuchaře. „Zkoušel jsem houskové knedlíky připravit v New Yorku, ale českou mouku nic nenahradí. To je klíč k úspěchu,“ přiznal šéfkuchař John.

Knedlo vepřo zelo je český unikát

Bramborové knedlíky, oblíbené u tradičních českých pokrmů jako je pečená kachna nebo husa, vyžadují pečlivý poměr brambor a mouky, aby byly měkké, vláčné a dobře držely tvar. Karlovarské knedlíky, považované za luxusnější variantu, jsou lehké a nadýchané díky přidání vajec a bylinek. Ať už jde o kterýkoliv druh, jedno je jasné – domácí knedlíky se těm kupovaným nikdy nevyrovnají. V České republice se jejich příprava považuje za součást kulinářského dědictví.

Šéfkuchař John si ověřil, že připravit vepřo-knedlo-zelo v amerických podmínkách je téměř nemožné. Jiný druh mouky, odlišné maso i obtížná dostupnost čerstvého zelí v požadované kvalitě znamenají, že výsledek nemůže být stejný. Právě tato nedostupnost surovin a specifická příprava dělají z vepřo-knedlo-zela český klenot, který je jedinečný a neodmyslitelně spojený s naší kulturou.

Turisté si na něm pokaždé skvěle pochutnají, protože nic podobného nikde jinde nenajdou. Klíčem k úspěchu je dlouholetý recept našich babiček, který tkví v důrazu na detaily. Naše babičky připravovaly vepřo-knedlo-zelo poctivě, s péčí a láskou. V dnešní uspěchané době je důležité na tuto tradici nezapomínat.

„Kombinace chutí, tradice a poctivé přípravy je tím, co činí českou kuchyni výjimečnou,“ uzavírá šéfkuchař John, který si tento pokrm navždy zapsal mezi své oblíbené.