Američanka ochutnala české jídlo a málem omdlela: Konzistencí to bylo jako jíst hlemýždě

Snad každý národ má své speciality, které zbytek světa pobuřují. Česko v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Také v naší kuchyni najdeme pokrmy, které by většina cizinců neochutnala, ani kdyby to bylo poslední jídlo na planetě. Víte, která oblíbená lahůdka vyvolává za hranicemi největší odpor? 

Když přijde řeč na konzumaci vnitřností, názory se velmi různí. Zatímco ve většině světa, zejména v anglicky mluvících zemích, jsou vnitřnosti považovány za méně kvalitní maso a v restauracích se tak většinou nepodává, my Češi to zkrátka vidíme jinak. 

Důkazem je řada bizarních jídel, která si můžeme objednat nejen v restauraci, ale často nám je předloží také v kantýně. Játra, ledvinky nebo třeba uzený jazyk. Snad největší šok ale pro cizince představuje jedna velmi populární klasika. 

Dršťková polévka existuje v mnoha národních mutacích

Jak už možná tušíte, řeč je o dršťkové polévce. Pro případ, že byste to netušili, krátce si nyní vysvětlíme, o co se jedná. Ony zmiňované „dršťky“ jsou předžaludky kravského žaludku. Ty je třeba velmi pečlivě vyčistit, převařit a dochutit, aby neměly nepříjemnou pachuť. Teprve poté je možné z nich vařit. 

Tato podivná polévka má své obdoby v mnoha dalších evropských státech. Svou verzi má na Slovensku, Maďaři zase vaří pacalpörkölt, což je dršťkový guláš. Nejvíce populární byla ale pravděpodobně v Itálii, kde se vařila její obdoba La busecca, a to především v Lombardii, kde sloužila jako štědrovečerní jídlo. Z toho, co víme, se do Česka dostala v 17. století, kdy ji na českých šlechtických dvorech začali vařit kuchaři najatí v Itálii. 

Pochopitelně recept si museli upravit podle toho, jaké suroviny měli k dispozici v Česku, a v dalších staletích se dále vyvíjel, až se dostal do své dnešní podoby. Mezi hlavní ingredience tak patří především hovězí dršťky, cibule, česnek, sladká paprika, pepř, majoránka a hovězí vývar, který měl být podle původního receptu připravený z telecích nožiček.

Ze stravy chudých se stala delikatesa

Zajímavé je také to, že v minulosti se jednalo spíše o jídlo chudších vrstev, protože se zkrátka neplýtvalo, a tak méně majetní občané využili i zvířecí vnitřnosti, aby se najedli. Dnes ale tuto polévku můžeme ochutnat i v luxusních restauracích coby národní specialitu, přestože se i nadále jedná o oblíbený oběd v kantýnách, které navštěvují například stavební dělníci nebo zaměstnanci továren. 

Přestože i mnozí slavní čeští šéfkuchaři, například Jan Punčochář, mají tuto polévku velmi v oblibě, za hranicemi příliš parády nenadělá. Pro mnohé cizince je představa, že by ji měli byť jen ochutnat, za hranicí únosnosti. 

Jak tedy na tento pokrm reagovali cizinci, kteří měli možnost ho poprvé v životě ochutnat? Na to odpovídá pořad Jak nás vidí svět, který natočila internetová televize Stream. A reakce jsou to vskutku rozporuplné. 

Reakce cizinců jsou k nezaplacení

Nejméně šokovaná byla pravděpodobně mladá žena pocházející z Německa. „Voní to trochu jako chilli, připomíná mi to německou gulášovou polévku. Kvůli tomu masu mi to ale upřímně moc nechutná,“ sdělila. 

Oproti tomu mladík z Austrálie při pohledu na pružné a hladké maso dostal strach a neodvážil se tak polévku ochutnat. „Je mi strašně líto těch, kteří toto dnes jedli,“ sdělil otřeseně. 

Také mladý Egypťan nebyl příliš oslněn a poté, co se dozvěděl, co vlastně snědl, byl jeho šok ještě větší. „To jsou dršťky? Takže jsem snědl něčí žaludek? Ale ne,“ konstatoval zděšeně. 

Američanka, která dršťkovou měla možnost okusit při své návštěvě Česka, zase v jedné z internetových recenzí uvedla, že něco podobného nemíní již nikdy opakovat. „To chutná jako mokrý ručník s konzistencí hlemýždě,“ okomentovala svou kulinářskou zkušenost. 

Zdroje: Stream.cz, Techsvet.cz, Milujivareni.cz