Naložila jsem šípky do medu. Spojila se léčivá síla obou a stvořila jsem elixír života

Podzimní plískanice a všudypřítomné virózy nás nutí posilovat imunitní systém, jinak se jim stěží ubráníme. Buď můžeme vyrazit do lékárny pro doplňky stravy, nebo ještě lépe ke včelaři a na mez u lesa. Spojením dvou obyčejných, ale extrémně silných surovin, šípků a medu, totiž vytvoříte sirup s koncentrovaným vitamínem C, antibakteriálních enzymů a aktivních látek.

Každý podzim je to úplně stejné. Stromy se zbarví, dny se zkrátí a v tu chvíli začínáme pokašlávat. Co s tím? Návod, jak podpořit naši obranyschopnost máme naštěstí doslova na dosah ruky. Šípky a poctivý včelí med dohromady tvoří recepturu prověřenou generacemi, která dává perfektní smysl i z pohledu moderní vědy.

Síla ze včelího úlu

Med není jen tak obyčejné sladidlo nebo náhrada bílého rafinovaného cukru. Ten kvalitní, minimálně zpracovaný je komplexní koktejl stovek bioaktivních látek. Obsahuje stopové prvky, důležité enzymy, které včely přidávají při zpracování nektaru, a hlavně široké spektrum antioxidantů, jako jsou flavonoidy a fenolické kyseliny. Právě ty pomáhají tělu neutralizovat volné radikály a snižovat oxidační stres.
Samozřejmě, také jeho antibakteriální a protizánětlivé vlastnosti jsou velmi známé. Lžička medu na bolavý krk není jen babská rada; med skutečně pomáhá uklidňovat podrážděné sliznice a studie potvrzují, že dokáže tlumit kašel, někdy i efektivněji než běžné sirupy. Je to v podstatě funkční potravina. Pro naše účely je ale podstatné i něco jiného: jeho konzervační schopnosti. Díky vysokému obsahu cukrů a nízkému obsahu vody v něm bakterie nemohou přežít, což z něj dělá ideální prostředek pro uchování jiných látek.

Šípek: Vitamínová bomba z českých mezí

Plod rostliny Rosa canina, obyčejné plané růže, je jedním z nejkoncentrovanějších přírodních zdrojů vitamínu C na planetě. Zapomeňte na citrony nebo pomeranče; šípky je v přímém srovnání strčí do kapsy hned několikrát. Tento vitamín je naprosto zásadní nejen pro imunitu, ale stimuluje i produkci a funkci bílých krvinek, a je také nezbytný pro syntézu kolagenu. To znamená, že pomáhá udržovat zdravou a pružnou kůži, podporuje zdraví dásní, a hlavně přispívá k pevnosti a pružnosti cévních stěn. K tomu jsou šípky nabité dalšími antioxidanty, zejména karotenoidy, které jim dávají tu krásnou barvu, a polyfenoly. Tyto látky společně působí v těle protizánětlivě.

Šípky v medu

Co se tedy stane, když tyto dvě výjimečné suroviny spojíme? Vytvoříme produkt, kde celek je mnohem víc než jen součet jeho částí. Med v tomto případě neslouží jen jako sladidlo, které vyváží výraznou trpkost a kyselost šípků. Funguje jako dokonalý konzervant a nosič. Uzamkne v sobě těkavé látky a hlavně citlivý vitamín C ze šípků a chrání je před rychlou degradací vzdušným kyslíkem.

Získáte tak přípravek, který kombinuje extrémní dávku posilujícího vitamínu C s antibakteriální a protizánětlivou silou medu. Tato kombinace zásadně posiluje obranyschopnost organismu, pomáhá chránit buňky a díky vysokému obsahu látek podporujících kolagen také zpevňuje cévy. Pravidelné užívání malých dávek může být přesně tím, co tělo potřebuje, aby lépe čelilo běžným infekcím dýchacích cest.

Kdy sbírat šípky

Základem úspěchu je kvalitní surovina. Na šípky se vyráží na podzim, ideální doba sběru je od konce září až do prvních silnějších mrazů, tedy klidně do listopadu. Důležité je hledat keře daleko od prašných silnic, průmyslových zón a chemicky ošetřovaných polí. Velké dilema vždycky je, zda sbírat před prvními mrazíky, nebo až po nich. Obojí má své vysvětlení.
Šípky sbírané před mrazem jsou tvrdé, pevné a mají absolutně nejvyšší obsah vitamínu C. Hodí se na sušení. Naopak šípky, které už přešly mrazem, jsou měkčí, často až blátivé, a hlavně sladší, protože mráz narušil jejich buněčnou strukturu a část škrobů se přeměnila na cukry. Snadněji se zpracovávají za čerstva, ale část citlivých vitamínů už mohla být ztracena. Pro nakládání do medu za studena se hodí spíše ty tvrdé, sytě červené plody, které jsou nutričně nejcennější.

Zpracování šípků: Jak na chloupky a tvrdou slupku

Zpracování šípků je proslulé svou obtížností. Jsou tvrdé a uvnitř plné drobných, dráždivých chloupků a tvrdých semínek. Při výrobě sirupů se často vaří a pak pasírují, jenže vysoká teplota spolehlivě ničí právě to nejcennější, vitamín C. Pro zachování vitamínů je potřeba je zpracovat výhradně za studena. Šípky je nutné nejprve omýt, osušit a zbavit zbytků stopek a bubáků. Následně je třeba je mechanicky narušit. Můžete je nahrubo rozmixovat ve výkonném mixéru nebo je podrtit. Takto připravenou drť pak někteří rovnou zalévají medem. Problémem ale zůstávají ony dráždivé chloupky.

Recept na elixír: Dvě cesty, jeden cíl

Existují v zásadě dva hlavní přístupy, jak šípky do medu dostat. První, rychlejší, spočívá v rozmixování celých očištěných šípků a jejich smíchání s medem v poměru zhruba 1:1. Směs se nechá v chladu macerovat několik týdnů. Je to rychlé, ale chloupky zůstávají, což může někomu vadit a při konzumaci dráždit v krku.

Druhá, pracnější, ale ve výsledku čistší a bezpečnější metoda, se podobá výrobě sirupu za studena. Rozdrcené nebo rozmixované šípky se zalijí malým množstvím převařené, ale zcela vychladlé vody (jen tolik, aby byly ponořené) a nechají se louhovat 24 až 48 hodin v chladničce. Tím se do vody uvolní maximum živin. Výluh se poté musí přecedit přes velmi jemné plátýnko, často i vícekrát, aby se spolehlivě zachytily všechny dráždivé chloupky. Teprve tato čistá, vitamíny nabitá a hustá tekutina se smíchá s kvalitním medem. Důležité je med nezahřívat nad 40 °C, jinak zničíte jeho cenné enzymy. Med s tekutinou rozmíchejte, dokud se dokonale nespojí.

Skladování a sušení pro pozdější použití

Hotový šípkový med, ať už vyrobený jakoukoli metodou, se skladuje v dokonale čistých, uzavřených sklenicích v chladu a temnu. Správně vyrobený vydrží bez problémů celou zimu. Užívá se pak preventivně po lžičkách nebo se přidává do čaje. Pokud jste nespotřebovali všechny nasbírané šípky, je nejlepší je usušit. Suší se buď v sušičce při nízké teplotě, nebo rozložené v tenké vrstvě na teplém, dobře větraném místě. Správně usušené šípky si zachovají jasně červenou barvu. Uchovávají se v uzavřené nádobě v suchu a temnu a slouží jako perfektní základ pro čaj. Ani ten se ale nesmí zalévat vařící vodou, ale jen horkou, aby se cenné látky nezničily.

Zdroje: healthline.com, clevelandclinic.org, healthline.com, bhf.org.uk, toprecepty.cz