Toto ovoce Češi milují. Když ho ale rozžvýkáte celé, změní se v ústech na jed

Bez šťavnatého ovoce z trhu nebo přímo ze zahrádky bychom si asi neuměli představit většinu roku. Pokud však rozžvýkáte některé plody celé, změní se v ústech na jed. 

Zralé ovoce z českých zahrad a sadů se střídá na našich talířích během celé sezóny. Na jaře si dopřejeme meruňkové koláče, v létě vychlazené broskve a podzim se často nese ve znamení jablek a hrušek. Jen málokdo tuší, že tyto obyčejné druhy ovoce v sobě mohou ukrývat potenciální nebezpečí, které může skončit i otravou. 

Jed ukrytý ve středu plodů

Dužina těchto plodů má široké využití. Ovoce se dá jíst jen tak čerstvé, můžeme z něj upéct různé koláče, zavařovat marmelády, kompoty, nebo je přidávat do slaných receptů a hlavních jídel. Nebezpečí se ale naštěstí neskrývá přímo ve sladké dužině. Amygdalin totiž obsahují jejich jádra.

Amygdalin je látka, kterou běžně najdeme například v jadércích některých malvic a peckovic. Projevuje se hořkou chutí a kromě pecek meruněk nebo jablek ho ve velkém obsahují i hořké mandle. Spolkne-li člověk jadérko či pecku vcelku, většinou nic nehrozí. Pokud jich však více rozkousne, může dojít k otravě. V lidském těle se totiž glykosid amygdalin mění na kyanovodík. Malé a jednorázové množství umí tělo poměrně dobře odbourat. Potíž nastává ve chvíli, kdy člověk konzumuje rozdrcená jádra pravidelně nebo ve velkém. 

Zdravý trend, nebo skryté nebezpečí?

Občas se v obchodech se zdravou výživou nebo na internetu objevují balíčky se sušenými meruňkovými jádry. Někteří je doporučují jako přírodní zdroj vitamínů nebo dokonce jako doplněk v alternativní léčbě rakoviny. V praxi však jde o velmi riskantní záležitost. Nejčastěji jsou k dostání meruňková jádra sladká, která amygdalinu obsahují minimum. Různé internetové diskuze plné „alternativních léčitelů“ však doporučují sáhnout po hořkých jádrech. A tady už nebezpečí hrozí.

Pravidelná konzumace hořkých meruňkových jader nebo hořkých mandlí může vést až k otravě. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dokonce vydal varování, že již několik jader může překročit bezpečnou denní dávku. U dospělého se jedná o pět až deset jader, u dětí dokonce už jedno až dvě jádra či hořké mandle. Zdravotní benefity, jako je například zmíněná prevence rakoviny, navíc nejsou nijak prokázané. 

Příznaky jsou mnohdy nenápadné

Otrava kyanovodíkem se může projevit postupně i naráz. Záleží na citlivosti organismu, hmotnosti, metabolismu daného jedince i na tom, kolik jader člověk zkonzumuje. Po větší dávce se mohou příznaky objevit i do pár minut. Při menší pravidelné dávce naopak přicházejí nenápadně.

Jak se tedy otrava projevuje?

• bolest hlavy a tlak v zátylku
• závratě a slabost
• nevolnost a zvracení
• zrychlený tep a dýchání
• v těžších případech zmatenost, křeče a ztráta vědomí

Smrtelná dávka kyanidu se u člověka odhaduje na jednotky miligramů na kilogram tělesné hmotnosti. To sice značí, že z běžných jader bychom se otrávili jen při konzumaci většího množství. Není ale radno toto riziko podstupovat. Obzvlášť nebezpečná je konzumace jader u dětí a starších osob, které mají například slabé srdce nebo nějaká chronická onemocnění. 

Prevencí otravy je nejíst pecky ani žádná jádra z ovoce. Pokud spolkne dospělý či dítě pár semínek z hrušky či jablka, není důvod k panice. Ale není také důvod k tomu jíst tato semínka záměrně. 

Lidové tradice versus věda

Někteří lidé mohou namítat, že jejich babičky občas používaly rozemletá jádra z pecek třeba do domácích likérů či cukroví a nikomu se nic nestalo. Je pravda, že tradiční recepty často využívaly semena z ovoce pro jejich typickou mandlovou chuť. Rozdíl je ale v množství. Tehdy šlo spíše o symbolické přidání několika rozdrcených jader do pár litrů pálenky či kilogramů koláčů, zatímco dnešní trend „zdravé“ konzumace jader ve větším množství je úplně jiné riziko.

Zdroje: Bezpecnostpotravin.cz, Bylinkyprovsechny.cz