Naše babičky tohle dělaly 3× denně a neměly problém. My se místo toho cpeme chemií, až nám praská tělo ve švech

Měli svůj rytmus a nepotřebovali žádné zázračné pilulky. Jednoduchá jídla, trocha sezónní zeleniny a pravidelnost, která držela tělo v rovnováze. Dnes se spoléháme na doplňky stravy, které nám mají nahradit to, co jsme si kdysi sami vypěstovali.

Ráno čerstvě uvařená polévka nebo krajíc chleba s tvarohem, v poledne poctivý oběd a večer teplá kaše či brambory se zeleninou. Nebylo třeba složitých receptů ani exotických surovin. Babičky a dědové jedli prostě a pravidelně, třikrát denně, bez výmluv a dietních extrémů.

Síla režimu

Základ byl jednoduchý, snídaně, oběd, večeře. Nic mezi tím, snad jen jablko, švestka nebo hrst třešní ze zahrady. To, co se dnes zdá jako přísný režim, bylo kdysi přirozeností. Tělo dostávalo pravidelně energii a nemuselo se vyrovnávat s neustálým přejídáním nebo hladověním, jak je běžné u moderních diet. Navíc šlo o jídla tepelně zpracovaná, polévky, kaše, dušená zelenina, která jsou snadno stravitelná a šetří žaludek i střeva.

Pravidelnost měla i psychologický efekt. Děti věděly, že jídlo bude na stole v určitý čas, a dospělí měli pevný denní rytmus, který se přirozeně střídal s prací a odpočinkem. Dnes se často odbýváme sendvičem v autě nebo proteinovou tyčinkou u počítače a naše trávení se přizpůsobuje chaotickému tempu.

Chemie místo zahrádky

Moderní doba nám přinesla regály plné doplňků. Vitamíny v tabletách, proteiny v prášku, kapsle na klouby i „zázračné“ detoxikační kúry. Jenže vědci varují, při dlouhodobém a nadměrném užívání mohou některé přípravky tělu uškodit. Nadbytek proteinových směsí zatěžuje ledviny a játra, vitamíny rozpustné v tucích se ukládají v těle a mohou způsobit zdravotní komplikace. Dokonce i příliš vysoké dávky vitaminu C mohou vyvolat ledvinové kameny.

K tomu se přidává nejistota ohledně kvality. Ne každý doplněk stravy je důkladně testován, některé obsahují stopy těžkých kovů nebo syntetických látek. To, co vypadá jako neškodná kapsle pro posílení imunity, může být při dlouhodobém nadužívání rizikem.

Babičky si místo kapslí daly kysané zelí, česnek, cibuli nebo vývar. Věděly, že právě v těchto potravinách se skrývá síla pro imunitu i vitalitu. Živiny přijímaly v přirozené podobě, v kombinaci s vlákninou, vodou a dalšími látkami, které se navzájem doplňují.

Co jsme zapomněli

Když se řekne zdravá strava, představíme si dnes drahé superpotraviny, bio obchody a doplňky za stovky korun měsíčně. Přitom podstata byla vždycky v obyčejných věcech, domácí zelenina, brambory, luštěniny, trochu masa, trochu mléčných výrobků. Nešlo o přísnou dietu, ale o rovnováhu.

Chuť se tehdy nemusela nahánět umělými dochucovadly. Polévka voněla bylinkami ze zahrádky, kaše chutnala po másle, zelí mělo svou přirozenou kyselost. Jednoduchost, kterou dnes vnímáme jako „retro“, byla vlastně nejpřirozenější cestou ke zdraví.

Lekce z minulosti

To samozřejmě neznamená, že bychom měli úplně zahodit moderní poznatky a vrátit se k vařečce v litinovém hrnci. Ale možná je čas si přiznat, že jsme se v honbě za rychlými řešeními odklonili od základů. Pravidelná tři jídla denně, jednoduchost a sezónní suroviny byly receptem, který prostě fungoval.

Doplňky stravy mohou být pomocníkem, například při zvýšené fyzické zátěži nebo v období, kdy chybí sezónní ovoce. Nikdy ale nenahradí pestrý talíř. Tělo není stroj, který potřebuje jen doplnit chybějící vitamín. Funguje jako celek, a právě celek mu uměla nabídnout jednoduchá domácí kuchyně.

Možná bychom si měli vzít od babiček aspoň něco, jíst s klidem, v pravidelném rytmu a z obyčejných surovin. Protože zdraví se nerodí v lahvičce s doplňky, ale v každodenních zvycích. A právě ty dokážou dát tělu i mysli víc, než jakákoli pilulka.

Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, signos.com, realsimple.com