Nebezpečnější než cholesterol. Tuhle hladinu by si měl 1x za život nechat zkontrolovat každý

Asi všichni víme, že cholesterol je potřeba držet na uzdě. Lékaři o něm mluví skoro při každé preventivní prohlídce, v reklamách se to hemží tipy na jeho snížení a doma se mnozí předhánějí, kdo má lepší hodnoty. Ale slyšeli už jste někdy o lipoproteinu(a)? My donedávna ne. A přitom tahle nenápadná molekula může být pro vaše cévy ještě větší problém než cholesterol samotný.

Bez cholesterolu by v těle správně nefungovalo spousta věcí. Potřebujeme ho ke stavbě buněk, na výrobu hormonů i vitaminu D. Většinu si tělo vyrobí samo, zbytek do sebe dostaneme jídlem. Jenže cholesterol není rozpustný ve vodě, musí se tedy v krvi vozit ve speciálních „taxících“, tedy lipoproteinech. A nyní se dostáváme k „hodnému“ HDL a „zlému“ LDL cholesterolu. HDL odváží přebytečný cholesterol zpátky do jater, LDL ho naopak rozváží po těle, a když je ho moc, začne se lepit na stěny cév. Tam si vesele tvoří tukové pláty, cévy tuhnou, zužují se a když se plát utrhne, může to skončit infarktem nebo mrtvicí. Jenže i když máte cholesterol v normě, pořád ještě nemáte vyhráno. Hlavní slovo má lipoprotein(a).

Zabiják, o kterém se moc nemluví

Lp(a) je částice, která vypadá skoro jako LDL cholesterol, ale obsahuje navíc bílkovinu, apolipoprotein(a). A právě tahle bílkovina dělá z Lp(a) pořádného potížistu. Je totiž mnohem lepivější než běžný LDL, takže se snadněji zachytává na stěnách cév, kde podporuje tvorbu tukových plátů. Navíc zvyšuje tendenci ke srážení krve. Zajímavé přitom je, že Lp(a) se v běžných testech na cholesterol vůbec neukáže. Můžete mít tedy ukázkové hodnoty cholesterolu, a přesto být v ohrožení. A co je ještě horší, hladina Lp(a) je z většiny daná geneticky. Takže pokud jste si mysleli, že to vyběháte, nebo vyhladovíte, musíme vás zklamat. Tady příroda rozdala karty už v dětství – a moc s tím nenaděláte.

Genetika, která se nedá oblafnout

Zatímco s cholesterolem se dá docela dobře pracovat, můžete změnit jídelníček, přidat pohyb, přestat kouřit, případně nasadit léky, s Lp(a) je to trochu jako bojovat s větrným mlýnem. Jestliže měl někdo z vašich předků infarkt nebo mrtvici v mladém věku, je dost pravděpodobné, že Lp(a) může ohrozit i vás. Abyste zjistili, jak jste na tom, můžete absolvovat test odběrem krve. Za zvýšené riziko se považuje hladina nad 50 mg/dl, ale některé laboratoře uvádějí hranici už od 30 mg/dl. Dobrá zpráva je, že pokud vám jednou vyjde nízká hodnota, už se tím pravděpodobně zabývat nemusíte.

Jak poznat infarkt a mrtvici

Infarkt a mrtvice patří v Česku dlouhodobě mezi nejčastější příčiny úmrtí, a to napříč všemi věkovými skupinami. Hlavním viníkem je ateroskleróza, tedy kornatění tepen. Tenhle proces je zákeřný hlavně tím, že probíhá bez bolesti a bez varovných signálů. Cévy se postupně zanášejí tukovými pláty, jejich stěny tuhnou a průtok krve se zmenšuje. Takže o tom, že je nějaký problém, vůbec nemusíte vědět, a to klidně desítky let. Teprve když je céva zúžená natolik, že krev už protéká ztěžka, nebo cévu ucpe sraženina, začne jít o život.

U infarktu myokardu se typicky objeví svíravá, tlaková bolest na hrudi, která může vystřelovat do levé paže, krku, dolní čelisti, někdy i do zad nebo mezi lopatky. Často lidé pociťují dušnost, studený pot, nevolnost, zvracení nebo silnou úzkost, někdy až strach ze smrti. Není výjimkou, že lidé popisují i celkovou slabost, bledost nebo dokonce krátkodobou ztrátu vědomí. U žen, starších lidí nebo diabetiků mohou být příznaky dokonce úplně netypické, například neobvyklá únava, pocit na zvracení nebo bolest v zádech.

Každá minuta rozhoduje

Mrtvice, tedy cévní mozková příhoda, se zase může projevit náhlou slabostí nebo necitlivostí v obličeji, ruce nebo noze, často na jedné straně těla. Typické jsou také potíže s řečí, člověk najednou není schopen mluvit, nerozumí, co mu ostatní říkají, nebo mluví nesrozumitelně. Dalšími varovnými signály jsou zmatenost, poruchy zraku, závratě, ztráta rovnováhy nebo koordinace pohybů. Někdy se přidá i prudká bolest hlavy bez zjevné příčiny.

V obou případech platí, že každá minuta rozhoduje o tom, kolik srdeční nebo mozkové tkáně se podaří zachránit. Čím dříve se člověk dostane do rukou lékařů, tím větší má šanci na přežití a na návrat do běžného života bez trvalých následků. Proto nikdy nečekejte, až to přejde, a při podezření na infarkt nebo mrtvici okamžitě volejte záchrannou službu na čísle 155.