Konec tradičního pracovního týdne se blíží: Čtyřdenní pracovní týden se stává v Česku realitou

Představa, že pátek už nebude pracovním dnem, se v Česku pomalu přestává řadit do říše snů. Zatím jde spíš o výjimku, než pravidlo, ale tlak zaměstnanců i zkušenosti firem ze zahraničí naznačují, že změna je na dohled. A rok 2026 může být zlomový.

V kancelářích, ateliérech i open space prostorech se čím dál častěji ozývá stejná představa – co kdyby pátek patřil jen nám? Čtyřdenní pracovní týden, který byl ještě nedávno brán jako odvážný experiment, už v některých českých firmách běží. A světe, div se, místo propadu výkonu často přišel pravý opak.

Jak to vypadá teď?

Zatím je to spíš záležitost pro pár vyvolených, čtyřdenní pracovní týden má v Česku jen asi 1 % firem. V IT je situace o něco lepší, tam se k němu přiklonilo zhruba 5 % společností. Většinou jde o obory, kde se výsledky dají měřit podle odvedené práce, ne podle toho, kolik hodin strávíte u stolu. Brněnská Phonexia si na kratší týden troufla už v únoru 2023.

„Cítím se mnohem energičtější, a myslím, že to je vidět i v mé práci,“ říká jeden z vývojářů.

Ve firmě zaznamenali nejen spokojenější zaměstnance, ale i větší zájem uchazečů o volná místa.

Podobnou filozofii má Digiskills, nemá pevně daný počet hodin, ale jasně stanovené cíle. Když je hotovo, může přijít i prodloužený víkend.

„Baví nás mít volnost, stačí dodat, co je potřeba,“ dodává manažerka týmu.

První, kdo se do toho v Česku pustil, byla už v říjnu 2022 IT společnost Anect. Nabídla čtyři pracovní dny týdně za 90 % mzdy. Využívá to sice jen asi desetina zaměstnanců, ale pro ně je to benefit, který by neměnili.

Proč lidé po čtyřdenním týdnu touží?

Průzkumy mluví jasně, skoro 70 % Čechů by uvítalo kratší pracovní týden, mezi mladými do 26 let dokonce 83 %. Nejde jen o „víc volna“. Lidé chtějí víc času na rodinu, sport, vlastní projekty a hlavně klid od každodenního stresu. A ruku na srdce, kdo z nás by to nechtěl?

Velký mezinárodní test konceptu 100 – 80 – 100, což znamená 100 % mzdy, 80 % času, 100 % výkonu, zveřejněný v časopise Nature Human Behaviour, ukázal, méně stresu, více energie a produktivitu bez propadu. Firmy navíc uvádějí méně zbytečných meetingů a lepší soustředění na to, co opravdu má smysl.

Proč to není masovka?

České firmy se drží starého pětidenního rytmu zuby nehty. V průmyslu, logistice nebo službách s nepřetržitým provozem to zkrátka nejde. A někdy je v tom i obava, že bude třeba nabrat lidi navíc, přenastavit procesy, a to není zrovna levná záležitost.

Ekonomka Jana Matesová k tomu dodává jeden drobný paradox, čtvrtek se někdy stane „novým pátkem“ a tempo padá. Ne každý tým dokáže kratší týden opravdu využít naplno.

Co se chystá v roce 2026?

Venku už mají náskok. V Německu se naplno testuje, jak kratší týden funguje v praxi, Belgie dala lidem možnost poskládat si čtyři pracovní dny podle sebe a v Británii se některé firmy rozhodly, že už se k pětidennímu maratonu nikdy nevrátí.

U nás se zatím spíš rozkoukáváme, ale tlak ze strany zaměstnanců sílí. Stále víc lidí říká, že čas je pro ně cennější než vyšší výplata. A firmy, které chtějí zaujmout talenty, to dobře vědí – pro některé se může čtyřdenní režim stát trumfem, kterým přetáhnou schopné lidi od konkurence. Pokud se odhady naplní, v roce 2026 už by kratší týden nemusel být raritou, ale běžnou volbou v celé řadě oborů.

Čtyřdenní pracovní týden není jen módní experiment. Je to signál, že se mění náš pohled na práci a život. Větší svoboda, vyváženější tempo a čas na to, co je opravdu důležité. A představa volného pátku? Možná už za pár let nebude snem, ale novou českou realitou.