Češi ho používají každý den, ale málokdo ví, jak nebezpečný může být. Následky jsou horší, než myslíte

Některé běžně používané kuchyňské ingredience jsou velmi zdravé. Další vám ovšem mohou značně zavařit. Češi například denně používají surovinu, která může způsobit výrazné zdravotní komplikace. Ve hře je přitom i rakovina.

Česká kuchyně není obecně považována za nejzdravější. Tučná jídla, guláše a knedlíky obvykle nebývají řazena mezi tzv. superpotraviny. Problematický může být už způsob přípravy. V kuchyni totiž běžně používáme ingredienci, jejíž uplatnění může mít fatální následky. Potíží se přitom můžeme jednoduše vyvarovat. Ke smažení jen stačí přistupovat racionálně. Ochráníte tak sebe i celou svoji rodinu.

Tohle může mít fatální následky

Bez rostlinných olejů si asi neumíme život představit. Vždyť v kuchyni je používáme takřka dennodenně. Ačkoli však mohou být bezproblémové, existují nemalá rizika. Kdy? Pokud smažíme či fritujeme v přepáleném oleji. V něm vzniká mnoho toxických látek, takže hazardujeme se svým zdravým. Někdy nevědomě. Na přepálených olejích totiž mohou být připravovány i pokrmy v restauracích.

Každý olej má jiný kouřový bod. O co jde? Jedná se o teplotu, při níž se začíná přepalovat a kouří se z něj. Pokud je překročena, vede to k tvorbě toxických látek, které nám v dlouhodobém časovém horizontu škodí. Podporují totiž tvorbu zánětů. Co mohou konkrétně způsobit? Onemocnění ledvin, jater a srdce, hormonální nerovnováhu, neplodnost a dokonce i rakovinu. Vzniklým látkám je tedy vhodné se vyhnout.

„Jsou to sloučeniny, které podporují zánět v těle, mohou mít karcinogenní i mutagenní potenciál,“ uvedla výživová specialistka Vendula Popelková.

Není olej jako olej

Obecně existují rafinované a nerafinované oleje. Ty první mívají vyšší kouřový bod, ty druhé jsou nutričně hodnotnější. Nerafinované oleje, které jsou lisované za studena, se hodí spíše do studené kuchyně (třeba do salátů či zálivek), protože se přepalují už při teplotě 160 až 200 °C. Ke smažení se tedy obvykle používají rafinované oleje. U nich se ovšem teplota, kdy se začnou přepalovat, velmi liší. Průměr lze stanovit na zhruba 220 °C.

U rafinovaného olivového oleje jde o 200 až 240 °C (podle druhu), u řepkového je to cca 220 °C a u slunečnicového zhruba 232 °C. Přepuštěné máslo (ghí) má kouřový bod 250 °C a rafinovaný avokádový olej dokonce 270 °C. Problém každopádně nastává v případě, kdy se z pánve začne kouřit. Pak už si jistým způsobem připravujete jed. Jak je na tom pro zajímavost klasické máslo? U něj je kouřovým bodem teplota pouze kolem 150 °C.

„Kauza“ kokosový olej

Zajímavý je kokosový olej. Zatímco jedni ho vynášejí do nebes, u dalších vůbec nesmí do kuchyně, protože podle některých názorů způsobuje kardiovaskulární choroby. Jeho kouřový bod je zhruba 230 °C. Při smažení ovšem může nastat jiný problém, totiž že připravovaným pokrmům dodá kokosovou chuť. Jak je na tom ovšem z hlediska zdraví? Ačkoli je někdy označován za superpotravinu, odborníci jej nedoporučují konzumovat ve velkém množství. V menší míře však může být, když ne zdravotně prospěšný, tak alespoň nezávadný.

Pozor na ztužené tuky

V debatě o zdravém stravování se často hovoří i o tzv. trans mastných tucích či trans nasycených mastných kyselinách. Jde vlastně o ztužené tuky. Vznikají tak, že se do tekutých rostlinných olejů průmyslově přidává vodík, kvůli čemuž zatuhnou. Podle některých názorů přitom jde o jednu z nejnezdravějších složek potravy vůbec. Mohou třeba zvyšovat cholesterol, ale také riziko cukrovky i kardiovaskulárních chorob. Přidávají se přitom do potravin, aby déle vydržely a lépe chutnaly. Do jakých? Třeba do koblih, sušenek, mražených pizz, krekrů nebo chipsů. Raději tedy čtěte složení.