Blíží se další rána do rozpočtu: Tyto základní potraviny zdražují. Pokud jsou v akci, zásobte se
Běžný nákup potravin vyjde o stovky korun dráž než před rokem. Přestože inflace podle ekonomů zpomaluje, v případě jídla trend zdražování stále pokračuje. Podle dat Českého statistického úřadu stouply ceny potravin a nealkoholických nápojů v červnu oproti loňsku skoro o šest procent. Výrazněji rostly především ceny mléčných výrobků, vajec, ovoce nebo masa, základní potraviny tedy dnes zásadně zatěžují rozpočty rodin, důchodců i jednotlivců.
Mezi nejvýraznější faktory zdražování patří rostoucí ceny energií, vyšší náklady na zemědělské vstupy i vyšší ceny obalů a dopravy. Problémy způsobují také nové regulace týkající se životního prostředí a udržitelnosti. Připustit je třeba i horší úrodu nebo snížené počty hospodářských zvířat v celé Evropě, což tlačí na ceny surovin. Situaci v Česku navíc ovlivňuje menší konkurenceschopnost tuzemských producentů, kteří platí jedny z nejvyšších cen energií v EU.

Základní potraviny zdražují. Nejvíc rostla cena másla, vajec a mléka
Vývoj cen v roce 2025 jasně ukazuje, že nejvýraznější nárůst se dotkl másla. Průměrná cena čtvrtkilového balení se v červnu vyšplhala k hranici 67 korun, přičemž ještě před rokem stálo kolem 53 korun. Meziroční zdražení másla dosáhlo téměř pětadvaceti procent a odborníci varují, že další růst není vyloučený. Na výrobu jednoho kilogramu másla je potřeba zhruba dvacet litrů mléka, které samo o sobě výrazně zdražilo kvůli nižším stavům dojnic, nemocem zvířat i rostoucím nákladům na krmivo a energie. K tomu se přidává letní pokles produkce mléka a opakované komplikace v živočišné výrobě napříč Evropou.
Podobný trend sledujeme i u vajec. Zatímco v červenci 2024 stálo deset vajec zhruba 46 korun, letos je to už přes 60 korun. V některých měsících vystoupala cena i přes 66 korun, což znamená téměř padesátiprocentní zdražení během jediného roku. Příčinou jsou nejen dražší energie a krmiva, ale také opakované epidemie ptačí chřipky, kvůli nimž museli evropští producenti vybíjet celá hejna nosnic. Tím se snížila nabídka vajec, což tlačilo ceny vzhůru.
Ceny mléka kopírují vývoj ostatních mléčných výrobků. Litr polotučného pasterovaného mléka stojí v průměru 27 korun, zatímco před dvěma lety byl o několik korun levnější. Zemědělci argumentují, že v minulých letech ceny jejich produkce nerostly vůbec nebo jen mírně, a současné zdražování pouze dohání dlouhodobé podfinancování sektoru. Zpracovatelé a obchodníci zároveň upozorňují na to, že většinu růstu nákladů nebylo možné promítnout do finální ceny okamžitě, a proto některé potraviny zdražují skokově až letos.

Spotřebitelé musí více přemýšlet, co koupí
V letošním roce se výrazně proměnily i ceny brambor a ovoce. Zatímco v některých měsících brambory zlevnily i o třetinu díky nadprůměrné úrodě, meziročně zůstávají stále dražší než v minulosti. V červnu 2025 byla cena kilogramu konzumních brambor přes 32 korun, přičemž loni ve stejnou dobu byla o několik korun nižší. U ovoce je růst ještě patrnější. Průměrná cena jablek dosáhla téměř 50 korun za kilogram, což je téměř o pětinu více než před rokem. Hlavní důvody jsou nižší domácí sklizeň, vyšší dovozní ceny a zvýšené náklady na skladování.
Pečivo a chléb zůstávají v hledáčku spotřebitelů, protože jsou součástí téměř každého nákupu. U běžného kmínového chleba i pšeničného pečiva došlo meziročně ke zdražení, i když ne tak dramatickému jako u másla nebo vajec. Cena kilogramu chleba stoupla přibližně o pět procent, bílé pečivo je dražší zhruba o tři procenta. U pekařských výrobků zůstává hlavním faktorem růstu cen zdražování energií, ale také vyšší mzdy, které si vyžádaly aktuální podmínky na trhu práce.
Dříve základní potraviny pro všechny, dnes luxusní zboží pro menšinu
Ještě před několika desítkami let byly potraviny jako máslo, mléko nebo vejce běžnou součástí každodenního jídelníčku. V období centrálně plánované ekonomiky za socialismu patřily mezi státem dotované a široce dostupné zboží. Ceny byly pevně stanovené a pro většinu domácností dostupné. Fronty a občasné výpadky v zásobování sice patřily k tehdejšímu životu, ale základní potraviny byly pro většinu rodin dosažitelné, a to i pro důchodce, dělníky nebo studenty.
Dnešní situace je zásadně odlišná. Přestože je nabídka v obchodech širší než kdykoli dříve, ceny mnoha základních potravin dnes přesahují možnosti části populace. Máslo, vejce nebo kvalitní sýr si někteří dopřávají spíše výjimečně, nebo je nahrazují levnějšími variantami. Pro mnoho rodin už nákup základních potravin znamená pečlivé plánování rozpočtu a vyhledávání slevových akcí.