Hotovost už jen do limitu: EU rozhodla, jak a kolik můžete zaplatit. Nová změna začne platit už brzy
Mezi veřejností se šíří zvěsti o tom, že Evropská unie chce zakázat platby v hotovosti. Údajně aby zabránila praní špinavých peněz a financování terorismu. Kde je pravda a jak zasáhnou případné změny do života obyčejných lidí?
Za poslední desítky let se výrazně urychlily změny a změnily způsoby, jakými platíme. Kdysi fungoval výměnný obchod, poté se dlouhou dobu držely na vrcholu mince a bankovky, v posledních dvaceti letech jsme si zvykli na platby kartou natolik, že dnes už kolikrát u sebe nenosíme vůbec žádnou hotovost. Přijdeme o ni úplně?
Mince, bankovky, karty – jak to bylo?
Fyzické peníze dominovaly platbám až do druhé poloviny minulého století. U nás se první karty objevily až na konci 80. let minulého století, i když v USA vznikly již v roce 1914, a sloužily jako náhrada tuzexových poukázek. Skutečný rozmach ale bezhotovostní platby zažily až v 90. letech, kdy se banky začaly masivně zapojovat do mezinárodních platebních systémů. A zákazníkům bylo umožněno platit kartou v obchodech i vybírat hotovost z bankomatů.
Dnes už je možné za pomoci chytrých technologií platit nejen kartou, ale také mobilním telefonem, dokonce prstenem nebo náramkem. Málokdo si dnes umí představit, že by neměl okamžitý přístup například k internetovému bankovnictví nebo by nemohl platit kartou. Umíme si ale představit plně vyloučit hotovostní platby?

Zrušení hotovostních plateb: Kde je pravda
I přesto, že se šíří různé zvěsti, zatím nemusíme panikařit. Zrušení hotovostních plateb není v dohledné době na pořadu dne, a to z několik zásadních důvodů. Hotovost zůstává unikátním platebním prostředkem – a i když jsou platby kartou velmi oblíbené a časté, hotovost stále vyhrává. U nás preferuje platbu kartu třetina obyvatel, po celé Evropě je to průměrně jen cca 34 % populace. Hotovost totiž poskytuje anonymitu, zatímco platba kartou ukládá vaše data do historie transakcí. Hotovost je navíc nezávislá na technologiích a internetovém připojení a nevyžaduje účast třetí strany, což ji dělá spolehlivou i v případech, kdy může dojít k výpadkům a technickým problémům.
Zatím je navíc značná část populace stále věrná klasické hotovosti, jelikož už může jen stěží přivykat novým technologiím – jde například o starší generace, kterým internetové bankovnictví nic neříká a raději stále ještě platí prostřednictvím složenek na poště.
Evropská centrální banka společně s dalšími institucemi deklarují, že hotovost zůstane standardním platebním prostředkem minimálně dalších pár let, než zase dojde k dalším posunům a změnám ve finančních zvyklostech lidí. Platby kartou jsou sice čím dál populárnější, navzdory trendům ale zůstává hotovost jako významný prvek svobody a jistoty. Je jasné, že se rozsah tohoto platebního prostředku bude měnit a možná i omezovat v rámci bezpečnostních a kontrolních opatření, úplného zákazu se ale nejspíš nikdy nedočká.

Zákaz ne, ale určité změny ano
Zákaz hotovostních plateb se sice neplánuje, výrazně se ale omezí vysoké platby. Hlavním důvodem jsou bezpečnostní a legislativní opatření zaměřená proti praní špinavých peněz, daňovým únikům a financování nelegálních aktivit. Plánované jsou limity plateb – po celé Evropské unii. Jde o hranici 10 000 eur, nad 3 000 eur bude nutné, aby si prodávající ověřil totožnost kupujícího. Hotovostní platby nad 10 000 eur budou zakázány. Nová pravidla by měla začít platit od léta 2027.
Limit v hotovosti je maximální částka, kterou můžete hotově uhradit během jednoho dne. U nás je podle zákona tento limit už stanovený, od roku 2025 se jedná o 270 tisíc korun. Toto omezení platí pro právnické i fyzické osoby a pokud hranici přesáhnete, zbytek nad limitem musíte provést bezhotovostně. Možná vás napadlo, že můžete platbu rozdělit na menší a provést je několik dní po sobě – tuto možnost zákon výslovně nezakazuje, ale při takovém jednání vás může čekat obvinění za obcházení zákona. Co se tedy týče bezhotovostních plateb, rozhodně se vyplácí dodržovat stanovená pravidla, ale zatím o ně nepřijdeme.