Do Česka míří invazivní druh hmyzu. Bodnutí bolí jako popálenina, držte se dál

Invazivní druhy se (nejen) v Česku stávají vlivem změn klimatu stále běžnějšími. Už dva roky se u nás například šíří hmyz, který není radno provokovat, ideálně se mu úplně vyhněte. Jeho bodnutí je totiž opravdu velmi bolestivé.

Českem se šíří stále více druhů, které se u nás původně nevyskytovaly. Z větších živočichů se jedná třeba o mývala severního, nutrii říční, raka pruhovaného nebo želvu nádhernou. Jejich přítomnost v české krajině může být problematická. To ostatně platí i pro výrazně menší živočichy. Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) se například nedávno obrátili na veřejnost se žádostí o spolupráci při monitoringu výskytu hmyzu, který byste asi ani nechtěli potkat.

Tohle může přistát i u vás

5. listopadu 2023, Plzeň. Datum a místo prvního pozorování hmyzu, který může být nebezpečný i pro člověka. Evropou se šíří už více než 20 let. V roce 2004 byl zavlečen do jihozápadní Francie se zásilkou zboží z Číny. O jaký druh se jedná? Jde o sršeň asijskou, která může měřit až tři a půl centimetru. Je tedy o něco menší než naše sršeň obecná. Přesto se může jednat o nebezpečný invazivní druh, který mimo jiné napadá a likviduje včelstva a další hmyz.

Sršeň asijská má tmavší tělo a žlutě zabarvené dolní části končetin. Tím se liší od naší původní sršně. Tento druh hmyzu už byl v Česku pozorován několikrát, přičemž v některých případech bylo vypátráno a zlikvidováno celé hnízdo, které se obvykle objevuje v korunách stromů. Někdy je ale vytvořeno i na domě. Poznáte ho tak, že je kolovitého až hruškovitého tvaru a mívá vchod z boku. Pokud by sršeň asijská „squatovala“ i u vás, rozhodně s ní nebojujte. Mohlo by se vám to vymstít.

Hnízdo neodstraňujte, ale nahlaste

Sršeň asijská není pro člověka zase tak nebezpečná. Sršně ostatně nejsou obecně tak agresivní jako třeba vosy. Jenže jejich bodnutí bolí, a pokud by bylo žihadel přespříliš, už by mohl nastat zdravotní problém. Odborníci proto radí, abyste nechodili příliš blízko a hnízdo se rozhodně nesnažili sami odstranit. Spíše ho vyfoťte a fotografii pošlete na e-mail [email protected]. Případně jeho výskyt můžete nahlásit prostřednictvím aplikace s pregnantním názvem „Nahlaš sršeň“.

„Zásadní jsou přímá pozorování od lidí, která nás na výskyt sršně mohou upozornit. Jen tak je šance, že se podaří hnízda odhalit a zlikvidovat včas,“ uvedl Tomáš Görner z AOPK.

Další (nebezpečné) druhy v ČR

Vlivem změn klimatu se Českem, potažmo Evropou, šíří i další druhy členovců, které u nás původně doma nebyly, případně se vyskytovaly jen na některých místech, kde panovaly mírnější podmínky. Šíření těchto druhů přitom není bez nebezpečí. Na co tedy aktuálně můžete v české přírodě narazit?

• Křižák pruhovaný připomíná svými žluto-černými pruhy tygra. Dříve byl u nás vzácný, teď se však rychle šíří. Ačkoli je pro člověka neškodný, svým výrazným vzhledem může vystrašit nejednoho arachnofobika.
• S klimatickými změnami možná souvisí i šíření dalšího pavouka Českem. Zápřednice jedovatá dokáže prokousnout lidskou kůži, přesto nepředstavuje pro člověka vážnější hrozbu.
• V Česku se stále více objevuje i slíďák tatarský. Jde o největšího evropského pavouka. Měří tři a půl centimetru. Tak málo? Jde jen o samotné tělo samičky. S nohama může měřit až 10 centimetrů!
• Globální oteplování vede i k tomu, že se Českem šíří kudlanka nábožná. Ta původně žila jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Její kousnutí může být velmi bolestivé, byť se tento hmyz člověku většinou vyhýbá.
• V nedávné době se na jih Evropy dostala i sarančata. Ta patří mezi nejničivější druhy hmyzu, protože jejich obří hejna dokážou způsobit značné škody na zemědělských plodinách i na další vegetaci.