Revizor pod příslibem anonymity prozradil svůj plat. Celý národ zírá v němém úžasu

Při slovu „revizor“ se mnohým cestujícím udělá nevolno. A to i v případě, že mají lístek. Tento člověk nečekaně vstoupí do tramvaje, autobusu nebo vlaku a požaduje předložení jízdenek. Málokdo však ví, co všechno jeho práce obnáší. A jaké finanční ohodnocení za to podniky nabízejí.

Jedním z těch, kdo se rozhodli anonymně promluvit o své práci i mzdových podmínkách, je zkušený revizor, který na této pozici působí už přes deset let. A to, co prozradil, vyvolalo nejen zájem, ale i jisté pobouření. Zatímco v jiných profesích se lidé doslova dřou za průměrný plat, v tomto případě jde o částky, které by mnohé vůbec nenapadly. Sám k tomu říká:

„Lidi se diví, ale je to práce jako každá jiná. Má své riziko, ale i svůj systém. Když člověk ví, co dělá, může být úspěšný a docela dobře ohodnocený.“

Žádaná, ale těžko obsaditelná pozice

Revizor není běžná úřednická práce za stolem, ale zaměstnání v terénu. Každý den se pohybujete venku, v autobusech, vlacích a tramvajích, jste v kontaktu s lidmi a zároveň máte v rukou pravomoc, kterou si mnoho cestujících zrovna neoblíbilo. Přesně proto je hledání nových lidí do této profese dlouhodobě problematické.

Mnoho krajů a měst se potýká s tím, že o místo revizora není zájem. Důvody jsou pochopitelné. Práce s lidmi je náročná, stresující a někdy i nebezpečná. Tato práce často zahrnuje agresivní cestující, konfliktní situace, nutnost zvládat verbální útoky i fyzické konfrontace. Přesto se najdou lidé, kteří v této profesi vidí smysl. Možnost dohlížet na pravidla, pomáhat udržovat systém férový pro všechny a přispívat k lepší kultuře cestování. A právě těm začíná být nově nabízena odměna, která mnohé zarazí.

Více než lákavá finanční ohodnocení

Zatímco před několika lety byl plat revizora považován za spíše průměrný, dnes se situace radikálně mění. Nové náborové kampaně lákají uchazeče na částky, které dříve náležely spíše technicky specializovaným pozicím nebo manažerským postům.

Jedním z příkladů je aktuální iniciativa ve Středočeském kraji, kde se revizorům nabízí základní zázemí v Praze a atraktivní systém odměňování. Po zapracování a zvládnutí všech povinností si revizor může přijít až na 75 tisíc korun měsíčně. Tento štědrý plat zaměstnanec obdrží i společně s pěti týdny dovolené, stravenkami, sick days a příspěvkem na důchodové spoření.

Je ale třeba říci, že tato částka není automatická. Závisí na výkonu, profesionalitě, kvalitě práce a schopnosti zvládat náročné situace. Výkonové odměny tvoří podstatnou část mzdy a revizoři jsou tak motivováni k efektivnímu a systematickému výkonu své činnosti.

Představy versus realita v terénu

Na revizory často dopadají předsudky. Jsou vnímáni jako nepříjemní úředníci v terénu, kteří kazí náladu cestujícím. Pravda je ale mnohem složitější. Revizor musí být nejen fyzicky odolný, protože většinu dne tráví na nohou, ale také psychicky vyrovnaný. Měl by umět reagovat v napjatých situacích, zachovat klid, dodržovat zákony a přitom si udržet důstojné vystupování.

V některých městech dnes mají revizoři k dispozici i osobní kamery, nosí uniformy s jasnou identifikací a jsou často v kontaktu s policií nebo městskými strážníky. Práce to tedy není jednoduchá, ale ti, kdo ji dělají s přesvědčením, ji zároveň považují za službu veřejnosti. A pokud se spojí osobní nasazení s novými benefity, může jít o překvapivě atraktivní zaměstnání.

O tom veřejnost přesvědčil i jeden z revizorů, který pod příslibem anonymity o své práci promluvil. Podle jeho slov se mzda opravdu skládá ze dvou složek, té fixní a výkonnostní. Řekl také, že se výše jeho mzdy pravidelně pohybuje okolo 70 tisíc korun. Přiznává však, že cesta k takové výplatě není zrovna jednoduchá. Je potřeba se dobře vyznat v zákonech i pravidlech přepravních společností, mít velký přehled o spojích a jednat vždy rozhodně a slušně.