Pamatujete tuhle ošklivou panenku? Dnes má cenu jako dovolená v Karibiku. Češi šílí a prohrabávají půdy

Když jsme byli malí, seděla na poličce, trochu nás strašila a moc jsme si s ní nehráli. Dnes byste se kvůli ní hádali v aukci. Staré panenky, které kdysi stály pár korun, se mění v poklady. A Češi konečně otevírají skříně, kde se léta jen prášilo.

Porcelánové panenky, které bývaly přehlíženým harampádím, teď mění majitele za částky, nad nimiž zůstává rozum stát. Stačí jeden dobře zachovaný obličej, ručně malované řasy a k tomu původní šatičky, a z dávno zapomenuté hračky je ceněný artefakt.

Ze strašidla pokladem

Porcelánové panenky už dávno nejsou jen sentimentální relikvie z dětství nebo rekvizity z hororových filmů. V posledních letech zažívají comeback na trhu se starožitnostmi, a to pořádně hlasitý. Sbírání panenek se proměnilo v seriózní investiční zájem, kde se ceny vyšplhají až k několika desítkám tisíc korun za kus. Podmínka? Musí být původní, ideálně z 19. nebo počátku 20. století, bez zásahů a se zachovaným šatníčkem.

Zatímco některé panenky z Aukra změní majitele za pár stovek, jiné dosahují cen přes 50 tisíc korun. V zahraničí to ale může být ještě drsnější liga, na portálech jako Invaluable.com se objevují kousky s cenou přes 10 000 dolarů. A teď si představte, že takovou máte doma, schovanou v krabici pod nánosem vzpomínek a prachu.

Jak poznat tu pravou

Cenné porcelánové panenky poznáte podle několika znaků. Typickým rysem je ručně malovaný obličej, často se skleněnýma očima, jemně modelovanými rysy a propracovanými vlasy. Vzácnější modely nesou podpisy výrobců jako Jumeau, Bru, Kestner nebo Armand Marseille. Právě poslední jmenovaný patří mezi nejčastěji sbírané u nás, jeho panenky se ve velkém vyráběly v Německu a do českých domácností se dostaly přes rodinné dědictví.

Důležitý je stav, i sebemenší oprava (například lepený krček nebo domalovaný nos) cenu výrazně snižuje. Pokud ale najdete kus s původní výbavou, tedy s botkami, spodničkou nebo dokonce krabičkou, cena může vystřelit nahoru.

Věc s duší (a někdy i s příběhem)

Možná je to trochu paradoxní. V době, kdy si děti hrají s digitálními postavičkami a panenka Barbie má víc followerů než mnozí influenceři, se lidé vracejí k předmětům, které se zdají být z jiného světa. Jenže právě to je na nich přitažlivé. Porcelánová panenka není jen věc, je to kousek historie, příběhu a poctivého řemesla. Každá ruka, která ji vytvořila, každé šaty, které jí někdo ušil, mají svou hodnotu. A sběratelé to vědí.

Někdy se navíc za panenkou skrývá i příběh, který nevyčíslíte penězi. Dopisy v kapsičce, jméno na vnitřní straně tělíčka, fotografie původní majitelky. Najednou už to není jen hračka, ale drobný artefakt ze života někoho, kdo tu byl před vámi.

Co radí sběratelé?

Máte-li doma krasavici z porcelánu, zvažte, než ji pustíte dál. Odborníci doporučují nechat si ji ocenit, buď v aukční síni, nebo u specialisty na starožitnosti. A pokud se chystáte koupit novou (rozumějte – starou), investujte do ověřených kusů s certifikátem původu.

Zároveň ale platí, že i méně známé panenky z Československa 50. a 60. let mohou mít sběratelskou hodnotu, zvlášť pokud se jedná o limitované edice nebo o neobvyklý vzhled.

Nemusíte být sběratel, aby vás potěšilo, že staré věci mají znovu cenu. Někdy stačí jen otevřít oči – nebo krabici po babičce. Protože i věci, které kdysi nikdo nechtěl, si dnes hledají nové místo. A co je na tom nejhezčí? Že kromě hodnoty vrací i příběh.