Nikdy neříkejte tato 2 slova, když voláte s operátorem nebo bankéřem. Hovor je nahráván. Hned zavěste

V době, kdy se citlivé údaje sbírají, sdílejí a někdy i zneužívají rychlostí blesku, stačí třeba dvě slovíčka použitá ze slušnosti – a můžete litovat, že jste hovor vůbec přijali. 

Pravděpodobně už to znáte. Volá neznámé číslo, operátor nebo nějaká „důvěryhodná instituce“. Přesvědčivě se představí a třeba si jen ze začátku chce ověřit pár údajů. Řeknete mu tak své datum narození nebo adresu… A pak zazní ona povinná věta, která ale může všechno změnit. 

Hovor je nahráván 

Větu o nahrávání hovoru slýcháme od operátorů i bank běžně. Většinou zazní rychle a nenápadně a většina lidí to prostě přijme jako fakt, protože podle české legislativy musí být druhá strana o nahrávání informovaná hned na začátku hovoru. Když ale zůstáváte na lince, považuje se to za souhlas. Jenže málokdo ví, že tenhle souhlas může být v očích některých firem vykládán velmi kreativně, ba co víc, v rukách podvodníků může být zneužitý i samotný záznam. 

Tím spíš pokud po vás chce volající odpověď a dostane z vás slova „ano, souhlasím“. Nic zvláštního, říkáte si? I když od roku 2022 platí, že smlouvu nelze uzavřít jen po telefonu, některé firmy nebo jednotlivci to stále zkoušejí.  

Podle zákona musí zákazník po hovoru obdržet shrnutí nabídky v textové podobě a výslovně ji písemně potvrdit. Samotné slovo „ano“ během nahrávaného hovoru tedy nemá právní sílu. Jenže to neznamená, že není zneužitelné. Nahrávka může být použita jako součást pokusu o podvod, k vytvoření nátlaku, nebo dokonce k fiktivnímu vymáhání plnění služeb, které jste si nikdy neobjednali. 

Nebezpečná kombinace v rukách nesprávných lidí 

Mnoho lidí považuje otázky na datum narození nebo adresu za neškodné. Volající je přece jen potřebuje pro ověření identity. Jenže právě tyto informace, zaznamenané spolu se souhlasem, mohou vytvořit dojem, že jste s nabídkou skutečně souhlasili. A i když nejde o platný právní akt, v rukou neetické firmy nebo podvodníka je to nástroj jak vás dostat pod tlak. Třeba výhrůžkou, že jste něco podepsali nebo že vznikl závazek. 

Podvody, které vypadají důvěryhodně 

Případy vishingu, tedy telefonických podvodů, přibývají. Falešný bankéř mluví klidně plynule česky, zná název vaší banky a tvrdí, že vaše peníze jsou v ohrožení. Někdy se přidá i falešný policista, který skutečnosti dalším hovorem „potvrdí“. Nejde přitom jen o seniory, oběťmi jsou nejčastěji lidé středního věku z různých – i technických – oborů. 

Podvodníci často znají detailní informace a pomocí takzvaného spoofingu dokážou napodobit dokonce číslo infolinky vaší banky. Získat důvěrné údaje je pak snadné a jejich vyzrazení může vést až ke krádeži identity. Stačí pár klíčových dat, jako je rodné číslo, číslo účtu nebo heslo, a zloděj už může jednat vaším jménem, nakupovat, sjednávat si půjčky a podobně. 

Co dělat, když jste terčem podvodu po telefonu 

A co když máte podezření, že jste se právě stali obětí vishingu? Neposkytujte osobní údaje hned, ale nejdřív si ověřte, kdo volá. Odborníci doporučují zeptat se na jméno volajícího, instituci, kterou zastupuje, a případně i nějakou osobní informaci, jako je číslo vaší smlouvy nebo adresa bydliště.  

Zajímejte se, s čím přesně dáváte souhlas. K čemu budou informace použity? Pokud máte jakékoliv pochybnosti, hovor ukončete. Opravdový operátor vás neodmítne kontaktovat jinak a v běžných pracovních hodinách. 

Pokud vám volá bankéř, policista nebo kdokoliv, kdo se tváří důvěryhodně, ale chce po vás něco, co „zavání“, nikdy neplňte jejich požadavky hned. Zavěste a sami zavolejte zpět na oficiální číslo dané instituce. Ověřte si, jestli vám skutečně volali, nebo rovnou nahlaste pokus o podvod. Kromě banky neváhejte kontaktovat také Policii ČR.