Po 20 letech manželství jsem tohle našla za skříní. Manžel musel vše přiznat
Důvěra patří mezi zásadní pilíře dlouhodobého partnerského vztahu. Lidé si obvykle představí věrnost nebo upřímnost v každodenním životě, málokdo však rovnou zmíní peníze. Právě finance ale často patří k nejcitlivějším tématům, o kterých se v českých domácnostech spíš mlčí. Výzkumy opakovaně ukazují, že i mezi partnery zůstává hospodaření s penězi mnohdy tabu, a to i po letech společného soužití.
Klára, které je 41 let, žije v manželství přes dvacet let. Do té doby byla přesvědčená, že s mužem mají ve financích jasno, veškeré příjmy i výdaje šly přes jeden společný účet, na všem zásadním se domlouvali. O to větší překvapení ji čekalo při generálním úklidu ložnice.

Co našla Klára za skříní
Když Klára za skříní objevila několik obálek s hotovostí v eurech a navíc platební kartu vystavenou na manželovo jméno, byla v šoku. Večer, když děti usnuly, se hned pustila do otevřeného rozhovoru s manželem. Ten přiznal, že si bokem ukládal peníze z vedlejších příjmů a jednorázových odměn. Úspory držel stranou pro případ, že by nastaly nečekané potíže, a chtěl mít jistotu, že nezůstane úplně bez prostředků.
„Doteď jsem si myslela, že máme ve všem naprostou důvěru. Brala jsem to tak, že všechno je naše. Ani mě nenapadlo, že by měl někde bokem peníze, o kterých nevím,“ popisuje Klára.
Taková situace není v českých domácnostech ojedinělá, mnoho lidí se podobným způsobem snaží chránit vlastní jistotu, i když doma panuje zdánlivá finanční pohoda.
Jak Češi nejčastěji řeší finance ve vztahu
Podle aktuálních průzkumů většina českých párů preferuje model oddělených osobních účtů. Přibližně polovina domácností funguje tak, že každý z partnerů spravuje vlastní účet, ze kterého hradí určenou část společných výdajů. Další pětina kombinují oddělené účty a jeden společný, který slouží na úhradu nákladů domácnosti. Pouze asi 28 % párů používá čistě společný účet, ze kterého hradí veškeré výdaje.
Spoření je naopak mnohem častěji společné. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že alespoň část úspor drží spolu s partnerem. Zbytek šetří samostatně, případně nespoří vůbec. Nejčastějším důvodem pro oddělené účty bývá snaha udržet si určitou finanční nezávislost a soukromí.
Tajné úspory: Zvyk, nebo skrytý problém?
Zhruba pětina Čechů přiznává, že v minulosti partnerovi zatajila větší výdaj nebo mimořádný příjem. Každý desátý měl někdy úvěr, o kterém jeho polovička nevěděla. Typicky se jedná o drobnější částky, případně o prostředky, které považují za „svoje“ a s jejichž existencí se nechtějí svěřovat. Muži nejčastěji skrývají nákupy elektroniky, ženy pak drobnosti jako oblečení nebo kosmetiku. Část lidí si však schovává i větší sumy „pro strýčka Příhodu“, což byl i případ Klářina manžela.
Psychologové upozorňují, že skrytá hotovost nemusí vždy znamenat nedůvěru nebo přípravu na odchod z domova. Často jde spíš o osobní potřebu jistoty a bezpečí. Skrytý finanční polštář může být reakcí na nejistotu z minulosti, špatné zkušenosti nebo prostě potřebu „něco mít pro sebe“. Zásadní však je, zda takové jednání nezasahuje do rozpočtu rodiny nebo zda nejde o tajemství, které by mohlo narušit partnerskou důvěru.

Spoření a finanční nezávislost: Co doporučují odborníci
Podle finančních poradců i psychologů je optimální udržet si vedle společných rezerv také vlastní úspory, které zvyšují pocit jistoty a bezpečí. Takový přístup může chránit v případě nenadálých událostí, ztráty zaměstnání, rozvodu nebo nemoci. Zároveň je vhodné mít nastavená jasná pravidla, která určují, jak se budou příjmy a výdaje dělit a jak bude nakládáno se společnými i individuálními úsporami.
Pravidelná a otevřená komunikace o financích je podle odborníků nejlepším způsobem jak předcházet nedorozuměním i větším konfliktům. Důležité je nenechávat rozhodování o penězích jen na jednom partnerovi a čas od času zkontrolovat, zda zvolený model odpovídá aktuální životní situaci.
Klářin příběh ukazuje, že i v dlouholetém manželství může dojít k situaci, která oběma partnerům ukáže, že není od věci o financích více mluvit. Skrytá hotovost nebo vlastní kreditní karta nejsou v českých domácnostech výjimkou, často však odrážejí snahu mít určitou jistotu nebo svobodu. Základem spokojeného soužití je dohoda, férovost a ochota hledat kompromisy, které vyhovují oběma stranám.
Pokud má každý z partnerů možnost vytvářet si alespoň malou osobní rezervu a současně je jasně domluveno, jak hospodařit se společnými penězi, předejde se zbytečným nedorozuměním i pocitu nespravedlnosti. Otevřenost, pravidelný dialog a schopnost najít vyvážený model hospodaření jsou nejlepší prevencí problémů, které mohou ve vztahu kolem financí vzniknout.