Kdo má vyšší IQ? Věda nemilosrdně ukázala, který ze sourozenců je chytřejší. Jeden z nich to těžce ponese
iq, rodina, sourozenci, společnost, výzkumy
Možná jste si také někdy kladli otázku, proč má jedno z vašich dětí ve školní online žákovce samé jedničky, a další se s učením trápí, i když mu věnuje hodiny navíc oproti svému sourozenci. To první zmíněné často vyniká nejen ve škole a působí o něco chytřeji, ale bývá navíc i zodpovědnější. Podle vědců to není jen pouhý dojem. Mnoho studií skutečně ukazuje, že ve vícečetných rodinách mívají někteří potomci ne příliš markantní, ale pozoruhodně častou výhodu v inteligenci.
Zahraniční vědci na to mají dokonce studie podložené dlouholetými výzkumy. Jejich teorie naznačují, že hodnotu inteligenčního kvocientu ovlivňuje pořadí narození dětí v rodině. Mimo jiné to potvrzují výzkumy vědců z německého Lipska, které ukazují, že některé děti v rodině mají nižší IQ než jejich sourozenci.
Nositelé Nobelovky i astronauti
Zkoumali to na vzorku 20 tisíc lidí z Německa či Velké Británie. I mezi americkými prezidenty či nositeli Nobelových cen je podle jiných výzkumů nápadně mnoho těch, kteří teorii souvislosti pořadí narození dětí a inteligencí dokazují. Dokonce i dvacet amerických astronautů z tehdejších jednadvaceti zkoumaných potvrzuje stejnou teorii. Je to náhoda, nebo je v tom skutečně jakýsi „algoritmus“? A která z dětí mají tedy co do hodnoty inteligenčního kvocientu více štěstí? Těmi šťastlivci jsou prvorozené děti.

Každé další dítě nižší IQ?
Podle výzkumu norských vědců Pettera Kristensena a Tora Bjerkedala platí, že čím později se dítě narodí, tím mívá v průměru nepatrně nižší inteligenční kvocient. Tento jev se ve vzorku čtvrt milionu lidí objevoval poměrně konzistentně. Již zmíněný výzkum z Lipské univerzity dokonce prokázal, že prvorození mají IQ zhruba o 1,5 bodu vyšší než jejich mladší sourozenci. Nebylo to přitom nijak výjimečné. Týkalo se to totiž až 60 % zkoumaných případů. Navíc se podle vědců ukázala také souvislost mezi inteligencí a velikostí rodiny, respektive počtem dětí. Jednoduše řečeno, čím více dětí v rodině, tím nižší IQ má zpravidla to poslední, tedy nejmladší. Výsledky navíc ukázaly, že děti z větších rodin mívají v inteligenčních testech i těch, které srovnávají vzdělanost, horší výsledky než jejich vrstevníci z menších rodin.
První lepší než druhý, druhý lepší než třetí
Prvorození uspěli v testech lépe než druhorození, kteří naproti tomu měli lepší výsledky než třetí v pořadí narození, třetí pak dosáhl lepšího skóre než čtvrté dítě a tak dále. Čím to? Jedním z faktorů je více intelektuální atmosféra a dospělácké prostředí v rodině při narození prvního potomka. Rodiče si s ním často velmi povídají, vysvětlují mu věci, učí ho a vedou k přemýšlení, zkrátka se mu často věnují naplno. Nezřídka jej dokonce berou jako malého dospělého. Když ale přijde na svět další sourozenec, mají rodiče na jednu stranu víc zkušeností, ale často i víc starostí a práce. A ještě více se to projeví při narození každého dalšího dítěte. Na druhou stranu ale jiné studie potvrzují, že co bylo dětem narozeným později v jednom směru ubráno, o to více vynikají v jiných oblastech. Jsou to právě oni, kdo se učí přizpůsobovat. Bývají často okouzlující osobnosti a kreativní řešitelé problémů. A často také vynikající vyjednavači, protože potřebují upoutat pozornost vedle svých větších a menších sourozenců.

Syndrom prostředního dítěte
V sourozeneckém světě existuje také fenomén, kterému se říká syndrom prostředního dítěte. Zatímco u prvního dělají rodiče vše málem podle učebnice, nejmladšímu bývá ponechána větší svoboda. U prostředního to je ale na půli cesty. Rodiče jsou rutinnější a prostřední dítě se někdy může cítit tak, že se mu dostává málo pozornosti. Podle některých výzkumů tak bývají tyto děti uzavřenější, méně odvážné a někdy i více závistivé. Jak prostřední děti podpořit? Dejte mu jeho vlastní tzv. kruh odpovědnosti v rodině. Mohou to být i maličkosti, jako třeba krmení psa nebo nakupování podle seznamu. Je třeba vyvarovat se srovnávání mezi sourozenci a podpořit přístup „on je dobrý v tomhle a ty jsi dobrý v tamtom“. Společné rodinné aktivity mohou posílit pouta mezi sourozenci.