Z letní pohody do ledového pekla. Meteorologové varují: Zima, jakou Evropa nepamatuje, je za dveřmi
Zatímco si užíváme příjemné letní počasí, ve vzduchu už visí něco znepokojivého. Odborníci bijí na poplach, varování se množí a signály z různých koutů světa jasně naznačují, že přichází něco, co Evropu zasáhne tvrději než v posledních několika letech.
Nálada mezi meteorology je napjatá a datum, kdy to všechno vypukne, se nezadržitelně blíží. Nejde o žádný filmový scénář nebo paniku šířenou po sociálních sítích. To, co se má stát, se opírá o data, předpovědi i situaci ve světě. Jedno je jisté – pokud se meteorologický scénář potvrdí, následující měsíce se zapíšou do paměti každého z nás.
Tohle tu dlouho nebylo
První alarmující zprávy přišly už během dubna. Podle odborníků na dlouhodobé předpovědi se to tuto zimu bude lámat a Evropany čeká zhruba padesátileté období chladnějších zimních měsíců. Přelom roku 2025 a 2026 má být mrazivější než počasí v poslední dekádě. A ne, nejde jen o pár dní navíc, kdy bude na teploměru pod nulou. Mluví se o dlouhodobém ochlazení a silných mrazech.

V následujících pěti letech se navíc mají postupně přidávat i extrémní sněhové přívaly, které mohou paralyzovat dopravu i zasáhnout do běžného fungování domácností. Meteorologové už teď varují, že zimní období nebude takové, jak si ho za poslední roky pamatujeme. Evropu podle nich čeká zásadní zlom, který si někteří nedokážou vůbec představit.
Co za to může?
Mrazivé zimy k nám doputují jako reakce na konkrétní globální klimatické jevy. Mohou za to fáze zvané El Niño a La Niña. Že to zní jako jména postav z nějaké venezuelské telenovely? Možná, ale ve skutečnosti El Niño a La Niña nemají s láskou ani úsměvnými dramaty pod palmami nic společného. Namísto pohádkového příběhu máme opak: Když se tyhle dva jevy rozzlobí, dopad pocítí celý svět. A Evropa není výjimkou.
Jedná se totiž o fáze, které mají výrazný vliv na proudění vzduchu. Zatímco El Niño znamenalo neutrální až teplejší tendence, teď přichází La Niña – chladné proudy, které změní naše vnímání toho, co je to opravdová zima.
Bude rekordní mráz?
Než si ale začnete v lednu nebo únoru stěžovat, že je venku „zima jak v Rusku“, podívejte se, jak hluboko už teploměr v Česku i Evropě klesl. Věděli jste, že nejnižší teplota v Česku byla naměřena v roce 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic? Tehdy rtuť teploměru padla až na neuvěřitelných –42,2 °C. Tomu říkáme mrazivá pohádka v plné parádě.

A Evropa? Tady je na stupni vítězů evropská část Ruska, konkrétně místo zvané Usť-Ščugor. Bylo zde naměřeno děsivých –58,1 °C. V takovou chvíli přestávají fungovat nejen auta a kohoutky, ale i lidské tělo.
O podobně extrémně nízkých teplotách si naštěstí v Česku ještě pořád můžeme nechat jen zdát. Odborníci varují, že ochlazení od letošního zimního období bude větší než tomu bylo za poslední roky, ale mělo by být postupné. Česká republika změnu pocítí – na takhle extrémní teplotní rekord to ale zatím nevypadá.
Na tohle se připravte
Poslední roky Česko provázely mírnější zimy. Na co se tedy tuto zimní sezónu připravit? Zatímco minulý rok jsme si mohli venku posedět s kávou i v prosinci, tentokrát to podle dostupných dat může být úplně jinak. A i když meteorologové nechtějí zatím malovat čerta na zeď, varují, že lidé často podceňují nástup zimy – zejména pokud byla předchozí sezóna mírná. Připravte se tedy na to, že ty zapadlé rukavice vespod skříně po letech zase nejspíš budou potřeba.
Změny ale nepocítíme jen na teploměru. Výrazné výkyvy teplot mohou ovlivnit i zdraví – od nachlazení přes srdeční problémy až po sezónní deprese. Lidé se slabší imunitou by si měli dávat obzvlášť pozor. Prudké ochlazení může způsobit i přetížení elektrických sítí, pokud všichni současně zapnou topení naplno.
Takže až budete letos s omrzlým nosem a zkřehlými prsty škrábat auto, vzpomeňte si: Nebylo to nečekané. Jen jsme si od zimy na chvíli odvykli. A kdo ví – možná na původně katastroficky vypadajícím ochlazování najdeme i něco pozitivního. Třeba návrat sáňkování i pořádné koulovačky a sněhuláky, kteří díky mrazům přežijí i několik dní.