Varování: Tento pavouk se šíří po Česku. Pokud ho najdete doma, na nic nečekejte a jednejte

Ještě před několika lety byste na něj narazili spíš na dovolené v jižní Evropě, v záhonech levandule nebo na sluncem rozpálených loukách u Středozemního moře. Dnes vás ale může překvapit i na zahradě, v trávníku za domem nebo dokonce v bylinkovém záhonku. Jeho šíření Českem je v posledních letech tak rychlé, že se stal jedním z nejdiskutovanějších živočichů tuzemského léta.

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je na první pohled nezaměnitelný. Jeho tělo zdobí výrazné žluté a černé pruhy, které slouží jako varovné zbarvení, v přírodě totiž často značí jedovatost nebo nebezpečí. Tento pavouk je skutečně vybaven jedem, kterým usmrcuje svou kořist, nejčastěji kobylky, sarančata, ale i větší hmyz. Jeho síť je mistrovským dílem – do středu kruhové pavučiny vkládá charakteristickou „cikcak stuhu“, která je viditelná už z dálky a má pravděpodobně odrazovat predátory nebo lákat kořist. Právě díky této kombinaci barev a tvarů je křižák pruhovaný snadno rozpoznatelný i pro laika.

Ještě v 90. letech byl v Česku vzácností

Dnes už je běžnou součástí letní krajiny téměř po celé republice. Důvodem je oteplování klimatu, které umožnilo tomuto teplomilnému druhu rozšířit se z jihu Evropy přes Rakousko až do střední Evropy, včetně Česka a Polska. Křižák pruhovaný se usazuje na slunných loukách, v zahradách, na okrajích polí, ale stále častěji se stěhuje i do městské zeleně nebo přímo do lidských obydlí. Stačilo několik teplých let a jeho populace doslova explodovala – dnes už není výjimkou najít jeho pavučinu mezi rajčaty, v trávníku nebo dokonce na balkoně panelového domu.

Proč je kolem tohoto pavouka tolik rozruchu?

Především kvůli jeho vzhledu a pověsti. Lidé se často bojí, že tak nápadně zbarvený pavouk musí být nebezpečný i pro člověka. Pravdou je, že křižák pruhovaný má jed, jehož účinek je na hmyz smrtící, ale pro zdravého člověka nepředstavuje výrazné riziko. Kousnutí tímto pavoukem je velmi vzácné. Křižák je plachý (pravděpodobněji trefí šlak vás, pokud trpíte arachnofobií), před člověkem utíká a útočí jen v krajním případě, například když je zmáčknut nebo ohrožen. Pokud už ke kousnutí dojde, projeví se podobně jako bodnutí vosou: Místo zarudne, lehce oteče a může svědit nebo pálit. U citlivějších jedinců nebo malých dětí se mohou objevit mírné alergické reakce, ale závažné komplikace jsou výjimečné. Přesto je vhodné místo kousnutí sledovat, a samozřejmě vyhledat lékaře, pokud by se objevily silnější projevy nebo známky infekce.

Přestože křižák pruhovaný není pro člověka smrtelně nebezpečný, jeho rychlé šíření je varováním i pro odborníky. Jeho přítomnost signalizuje, že se česká příroda mění – teplomilné druhy postupně vytlačují ty původní, které byly zvyklé na chladnější klima. Křižák je zároveň ukázkou toho, jak rychle se dokáže nový druh přizpůsobit a obsadit nové území. Pro arachnology je to fascinující studie, pro zahrádkáře a rodiče malých dětí ale často důvod k obavám.

Co dělat, když ho najdete doma nebo na zahradě?

Především zachovejte klid. Pavouk není agresivní a sám od sebe na člověka nezaútočí. Pokud ho najdete v bytě, opatrně ho vyneste ven, například pomocí sklenice a papíru. V zahradě ho můžete nechat být, pokud vám nevadí jeho přítomnost – je užitečný, protože loví škodlivý hmyz. Pokud ale máte malé děti nebo se pavouk usadil příliš blízko domu, je lepší jeho pavučinu odstranit a pavouka přemístit dál od obydlí.

Je důležité si uvědomit, že křižák pruhovaný není jediný exotický pavouk, který se v Česku v posledních letech objevuje. S oteplováním klimatu přicházejí i další druhy, například slíďák tatarský nebo pokoutník domácí, kteří se dříve vyskytovali spíš na jihu Evropy. Všechny tyto druhy mají jedno společné – rychle se přizpůsobují novým podmínkám a jejich populace roste. Pro člověka ale většinou nepředstavují vážné riziko, pokud se s nimi naučíme žít a respektovat jejich místo v přírodě.