V Česku se šíří rostlina nebezpečná pro člověka. Může způsobit slepotu a popáleniny
Na první pohled vypadá tak majestátně, skoro až pohádkově. Obří bílá květenství, mohutné listy a robustní stonek, který se tyčí do výšky až pěti metrů. Jenže za touto impozantní vizáží se skrývá tichá hrozba, která v posledních letech znepokojuje nejen botaniky, ale i lékaře a záchranáře.
Bolševník kavkazský, přesněji bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), je jednou z nejnebezpečnějších invazivních rostlin v české krajině. Jeho šíření je rychlé, odolnost obdivuhodná – a jeho účinky na lidské zdraví doslova děsivé.
Do Evropy byl zavlečen v 19. století z Kavkazu, původně jako okrasná a medonosná rostlina. V českých parcích a zahradách se rychle zabydlel, zejména v západních Čechách, kde jej s oblibou vysazovali i včelaři. Jenže už dávno se vymkl kontrole. Dnes je bolševník velkolepý považován za invazní druh, který agresivně vytlačuje původní vegetaci, způsobuje ekonomické škody a především ohrožuje zdraví lidí.
Co dělá bolševník tak nebezpečným?
Celá rostlina, tedy listy, stonky, květy i semena, obsahuje fototoxické látky zvané furanokumariny. Tyto chemikálie jsou zvlášť zrádné tím, že jejich účinek se naplno projeví až při kontaktu pokožky se slunečním zářením. Stačí se dotknout rostliny, třeba při procházce, sekání trávy nebo při dětských hrách, a během několika hodin až dní se na kůži objeví zarudnutí, bolestivé puchýře, otoky a vředy. V nejhorších případech může dojít až k popáleninám třetího stupně. Pokud si člověk po kontaktu s bolševníkem protře oči, hrozí dokonce i trvalé poškození zraku nebo úplná slepota.

Nebezpečí je o to větší, že toxická šťáva bolševníku je aktivována i nepřímým slunečním zářením. Fototoxická reakce může začít už 15 minut po potřísnění pokožky, ale naplno se projeví až po 24 hodinách. Poškozená kůže zůstává dlouhodobě citlivá na světlo, často tmavne a hyperpigmentace může přetrvávat měsíce. Lidé s citlivou pokožkou a malé děti jsou ohroženi nejvíce.
Bolševník kavkazský je navíc mistrem přežití. Jediná rostlina dokáže vyprodukovat až 100 000 semen, která se snadno šíří větrem, vodou i zvířaty a klíčí už brzy na jaře. Bolševník brzy vytlačí veškerou okolní zeleň a vytvoří husté porosty, které jsou téměř neprostupné. Jeho odolnost vůči herbicidům i mechanickému ničení z něj dělá jednoho z nejobtížněji likvidovatelných plevelů v české krajině.
Jak bolševník poznat
Vysoký, často až pětimetrový stonek s fialovými skvrnami, obrovské dělené listy a velké bílé okolíky květů – to jsou hlavní znaky této rostliny. Nejčastěji ji najdete na vlhkých loukách, u vodních toků, v příkopech, na okrajích polí a v opuštěných zahradách. V posledních letech se šíří i do měst a na okraje sídlišť.
Co dělat, když na bolševník narazíte
Především se ho nedotýkejte holou kůží. Pokud je nutné rostlinu odstranit, vždy používejte ochranný oděv, rukavice, brýle a nejlépe i obličejový štít. Po jakémkoli kontaktu s rostlinou je nutné postižené místo okamžitě omýt vodou a mýdlem a po dobu 48 hodin nevystavovat slunci. Pokud se objeví puchýře, otoky nebo jiné potíže, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.
Likvidace bolševníku je obtížná a vyžaduje opakované zásahy. Nejlepší je zabránit dozrání semen, tedy odstranit květenství ještě před vysemeněním. Zásadní je také zabránit šíření rostliny do okolí, protože jakmile se bolševník jednou usadí, jeho vyhubení je téměř nemožné.

Bolševník kavkazský je tak nejen botanickou kuriozitou, ale především vážnou hrozbou pro zdraví i krajinu. Jeho šíření v Česku je důsledkem lidské nepozornosti i podcenění rizik, která s sebou invazní druhy nesou. Pokud na něj narazíte, buďte obezřetní a raději varujte i své blízké. Nejde totiž jen o popáleniny a puchýře, ale v krajním případě i o ztrátu zraku a dlouhodobé zdravotní komplikace.
Do boje s bolševníkem velkolepým se proto pusťte vždy jen s rukavicemi a obličejovým štítem – a nejlépe vůbec. Prevence a včasná likvidace jsou jedinou cestou, jak tuto nebezpečnou rostlinu v české krajině zastavit.