Nejjedovatější ovoce v Česku: Češi ho milují, ale netuší, jaký chemický koktejl v sobě skrývá
Ovoce je zdravé, na tom se asi všichni shodneme. Je plné vitamínů, minerálů a vlákniny, chutná skvěle a dá se jíst jen tak, v jogurtu nebo třeba v koláči. Hrst borůvek ke snídani, jablko na svačinu, jahody k večeři… V létě prostě bez ovoce nedáme ani ránu. Ale málokdo tuší, že za tuhle barevnou voňavou nádheru často platíme vyšší cenu, než bychom čekali. Tedy alespoň pokud jde o naše zdraví.
Ovoce je u nás symbolem léta. Je to ta první věc, po které sáhneme, když máme chuť na něco sladkého, ale nechceme zbytečně hřešit. Odborníci na výživu ho doporučují každý den, a to hlavně z důvodu, že je v něm spousta vitaminů, minerálů i antioxidantů. Podporuje imunitu, prospívá trávení, chrání naše srdce i cévy a je nenahraditelným zdrojem vlákniny.
Čerstvé ovoce je ideální svačina do práce, do školy i na cesty. Dá se jíst syrové, míchat do kaší nebo jogurtů, upéct koláče nebo rozmixovat jako smoothie. Možností je nepřeberně a každý si najde to svoje. Někdo nedá dopustit na jablka, jiný si potrpí na exotické mango, další miluje jahody. Jenže pod tou krásnou a zdravou slupkou nemusí být jen zdraví prospěšné látky.

Skryté riziko pod krásnou slupkou
Regály v supermarketech jsou plné sytě červených jablek, šťavnatých jahod a hroznů bez jediné vady. Češi právě tohle ovoce milují, v létě ho jedí po kilech a vůbec netuší, co všechno si s každým soustem možná vpravují do těla. Právě jablka, jahody a hroznové víno patří k nejvíc chemicky ošetřovaným plodinám v Evropě. Ročně spořádáme v průměru přes dvacet kilo jablek na osobu, a to už je pořádná porce. Ale kolik z toho tvoří vitamíny a kolik zbytečná chemie?
Ovoce plné chemie: Co se na něj používá a proč
Aby ovoce přežilo dlouhý transport a zůstalo co nejdéle krásné a čerstvé, pěstitelé ho ošetřují řadou chemických látek. Pesticidy proti škůdcům, fungicidy na plísně, chemie na urychlení dozrávání a zvýšení trvanlivosti. Tohle všechno je běžná součást pěstování, kterou nikdo moc neřeší, dokud si nevšimnete, že to pěkné jablko v lednici vydrží skoro měsíc bez jediné vady. Jeden plod může dokonce obsahovat stopy několika různých pesticidů najednou. Takže, ač jsou pesticidy používány v přiměřeném množství, problém je, že nikdo z nás přesně neví, jak tenhle koktejl působí v lidském těle, hlavně když ho jíme dlouhodobě.
Jaké ovoce je nejproblematičtější
Každoročně zveřejňovaný žebříček „Dirty Dozen“ ukazuje, v jakém ovoci a zelenině se skrývá nejvíce pesticidů. Na špičce jsou jahody, jablka, hrozny, broskve, třešně, hrušky nebo borůvky. U jahod není výjimkou, když testy odhalí přes dvacet druhů pesticidů v jednom vzorku. Do jablek se chemie dostává i pod slupku. Také broskve a nektarinky s jemnou slupkou nasávají chemikálie rovnou do dužiny. A hrozny? Tam se v tenké slupce může nahromadit klidně až patnáct různých látek.
Sice všechno obsažené množství pesticidů je povolené a kontrolované, jenže nikdo přesně neví, co udělají v těle všechny ty chemikálie dohromady, když se střídají a kombinují. Mluví se ale především o narušení hormonálního systému, oslabení imunity, vyšším riziku alergií nebo riziku vzniku některých druhů rakoviny.

Jak se pesticidům v ovoci vyhnout
Úplně se jim vyhnout asi nelze. Ale rozhodně se dá jejich množství výrazně snížit správným omýváním. Nikdy nejezte ovoce rovnou z obchodu bez mytí. Pod tekoucí teplou vodou dokážete odstranit 40–90 % některých druhů pesticidů. Nejlepší je ovoce pořádně třít rukou nebo použít speciální kartáček. A nezapomínejte ani odstranit stopky i lístky a pečlivě vyčistit místa kolem „bubáku“ a stopek. Právě tam totiž zůstává nejvíc zbytků.
Když máte čas, nechte ovoce chvíli odmočit ve vodě s trochou bílého octa v poměru 1:3 nebo 1:4, případně s jedlou sodou. Ideální poměr je lžíce sody na litr vody. Nechte alespoň 15 minut odležet, pak opláchněte čistou vodou. Tato metoda prokazatelně snižuje obsah povrchových pesticidů, a to i na těžko dostupných plodech, jako jsou jahody nebo borůvky. Citrusy je vhodné oplachovat vždy, i když je plánujete loupat. Bakterie i chemikálie se jinak snadno přenesou na dužinu. Pokud chcete mít úplnou jistotu, slupku prostě oloupejte. Ztratíte tím sice část vlákniny i vitamínů, ale zbavíte se velké části pesticidů.
BIO ovoce a ovoce bez pesticidů: Jak si vybrat lépe?
V supermarketech najdete ovoce s označením BIO. Takové produkty sice nejsou vždy úplně bez chemie, stopové množství může zůstat i v bio plodinách kvůli kontaminaci půdy nebo sousedním konvenčním polím, ale obsah škodlivých látek je u nich výrazně nižší. Podle posledních analýz 85 % bio ovoce a zeleniny neobsahuje měřitelné zbytky pesticidů. Lépe jsou na tom i některé druhy ovoce, které se dají oloupat, jako např. banány, pomeranče, kiwi nebo plodiny s tlustou slupkou jako meloun, ananas, papája nebo mango.
Ovoce z vlastní zahrady nebo balkonu: Jediná stoprocentní jistota
Pokud chcete skutečně vědět, co jíte, není nad domácí výpěstky. Ovoce z vlastní zahrádky, samozřejmě pokud ho nestříkáte vším možným, bývá nejbezpečnější. Ani zahrádkáři se nevyhnou riziku přifouknutých pesticidů z okolních polí, ale ve výsledku jich není tolik, jako v kupovaném. A že nemáte zahradu? To vůbec nevadí! Drobné ovoce jako jahody, maliny nebo borůvky zvládnete vypěstovat i na balkoně v květináči. V posledních letech jsou navíc čím dál populárnější zakrslé ovocné stromky, které se vejdou do větších květináčů nebo nádob na terase. Jabloně, hrušně, švestky, dokonce i meruňky, to všechno existuje v miniaturních odrůdách, které plodí klidně už za dva roky.