Důchod mě nebavil. Pak jsem objevila tohle a teď mě platí za to, co bych dělala i zadarmo. Splnil se mi sen
Důchod je pro mnoho lidí očekávaným obdobím odpočinku a zaslouženého klidu. Po letech pracovního nasazení však ne každému přinese vnitřní naplnění. Čas, který měl být radostí, se někdy stává obdobím osamění a hledání nového smyslu života. Existuje však možnost, jak si udržet aktivní způsob života, být potřebný, a ještě k tomu zažívat dobrodružství v zahraničí.
Jedním z rostoucích trendů posledních let je účast starších žen i mužů v programech hlídacích babiček a dědečků v zahraničí. Tento koncept, který byl dříve typický pro mladé au pair, se dnes mění. V mnoha evropských zemích totiž rodiny hledají právě starší a zkušenější lidi, kteří jim pomohou s péčí o děti, výukou jazyků nebo prostě přinesou do domácnosti klid a stabilitu.
Role není zdaleka pouze pracovní. Senioři, kteří se pro tuto cestu rozhodnou, se často stávají součástí hostitelské rodiny. Kromě základního kapesného a zajištěného bydlení mají možnost poznat novou kulturu, osvojit si jazyk a navázat hlubší mezilidské vztahy. Velkým lákadlem je i životní styl v jižních zemích, kde mnohé z těchto programů fungují, například v Itálii, Španělsku nebo Francii.

Starší chůvy jsou žádané
Rodiny, které si zvolí starší osobu na pomoc s dětmi, oceňují zejména vyrovnanost, životní zkušenost a přirozenou autoritu, kterou tito lidé přinášejí. Zatímco mladé au pair bývají aktivní a flexibilní, starší generace nabízí stabilitu, klid a důslednost, tedy vlastnosti, které rodiče malých dětí často hledají.
Mnohé agentury dnes pracují právě s tímto konceptem. To znamená, že propojují seniory s rodinami v zahraničí. Jednou z nejznámějších iniciativ je německý projekt Granny Aupair, který vznikl už v roce 2010. Funguje na principu kulturní výměny a podpory mezigeneračního soužití. Podobné možnosti však nabízejí i další evropské platformy, například AuPairWorld.
Zapojení je podmíněno základní znalostí jazyka a dobrou zdravotní kondicí. Většina programů nevyžaduje profesionální zkušenosti s dětmi, ale předchozí rodičovská nebo prarodičovská praxe je velkou výhodou. Důležité je být otevřený novým zážitkům a respektovat odlišnosti v kulturních i rodinných zvyklostech.
Důchod jako příležitost
Tradiční představa důchodu jako období pasivity dnes ustupuje novému přístupu. Stále více lidí po šedesátce se nechce vzdát aktivního života, a právě možnost vycestovat jako hlídací babička nebo dědeček přináší smysluplnou náplň. Navíc nejde jen o samotné hlídání. Senioři často pomáhají například s výukou jazyků nebo třeba vařením tradičních jídel.
Tento koncept je také přínosný z hlediska duševního zdraví. Každodenní kontakt s dětmi a nutnost komunikace v cizím jazyce pomáhá udržovat mentální svěžest. Studie potvrzují, že senioři, kteří jsou společensky aktivní, jsou méně ohroženi depresí nebo úbytkem kognitivních funkcí.

Z hlediska financí nejde o výdělečnou činnost v pravém slova smyslu. Účastníci však dostávají kapesné a mají zdarma ubytování i stravu. Výdělek je tak spíše symbolický. Pro mnoho lidí je ale důležitější emocionální hodnota a životní obohacení, které jim zkušenost přináší.
Život v pohybu i po šedesátce
Být hlídací babičkou u moře není nesplnitelný sen. V praxi to může znamenat například život v italské Ligurii, kde seniorka pomáhá s péčí o dvě malé děti, ráno připraví snídani, odpoledne vyzvedne děti ze školy a večer si užívá procházku po pobřeží. Místo každodenní rutiny doma v Česku tak zažívá kulturní výměnu, učí se nový jazyk a stává se součástí mezinárodní domácnosti.
Podobné příběhy se odehrávají po celé Evropě. A nejde pouze o ženy, zapojují se i muži, kteří navíc například pomáhají s údržbou domu. Díky těmto programům senioři poznávají svět z úplně nové perspektivy.
Zdroje: zpravy.aktualne.cz, aupair.com, granny-aupair.com