Turisté mají jasno: Češi, tohle jídlo se vám nepovedlo. Raději bychom umřeli hlady, než to jíst znovu

Na první pohled jde o běžné pokrmy, které má většina Čechů spojené s dětstvím nebo Vánocemi. Jenže když je ochutnají turisté ze zahraničí, jejich reakce bývají více než negativní. Zatímco my si je spojujeme s tradicí a domovem, cizinci často mluví o nepříjemném zážitku, který už nechtějí opakovat.

V celosvětovém žebříčku nejhorších jídel, který sestavuje portál Taste Atlas na základě uživatelských hodnocení, se objevila i dvě známá jídla z české kuchyně. Rybí polévka obsadila 19. místo a rýžový nákyp skončil na 21. místě. Taste Atlas výsledky zveřejnil v dubnu loňského roku.

Rybí polévka: pro Čechy tradice, pro turisty trauma

V Česku patří mezi nejtradičnější sváteční pokrmy. Servíruje se o Vánocích a připravuje se z kapřích hlav, vnitřností, kořenové zeleniny a koření. V řadě rodin má své pevné místo a často se dědí recepty z generace na generaci. Z pohledu zahraničních návštěvníků ale rybí polévka často vzbuzuje odpor.

„Smrděla, chutnala hrozně a v puse jsem měl kosti. Připadal jsem si jako na biologii,“ citoval web iPrima reakci jednoho z cizinců, kteří pokrm hodnotili na zahraničních fórech.

Většině z nich vadí právě rybí zápach, konzistence a někdy i přítomnost jiker nebo mlíčí.

Rýžový nákyp: školní vzpomínka, kterou cizinci nechápou

Jedná se o sladké hlavní jídlo, často podávané ve školních jídelnách. Pro přípravu nákypu potřebujete rýži, mléko, vejce a kompotované ovoce: většinou švestky nebo meruňky. Pro spoustu Čechů nostalgie, pro cizince ale zvláštní kombinace, která neodpovídá jejich představě o plnohodnotném jídle.

„Vypadalo to jako dezert, chutnalo jako mokrý chléb a bylo to podávané jako oběd. Nechápala jsem,“ napsala jedna z hodnotitelek v diskusi na Redditu zaměřené na zvláštní pokrmy Evropy.

Dodala, že se jí z tohoto jídla dokonce zvedl žaludek. Právě sladké hlavní chody jsou pro řadu turistů neobvyklé a těžko pochopitelné, protože ve většině západních zemí bývá sladkost výhradně součástí dezertů.

Proč hned taková negace?

Cizinci často odmítají kombinaci několika prvků: neobvyklé ingredience, nezvyklé chutě a odlišný způsob servírování. Rybí polévka i rýžový nákyp navíc nejsou vizuálně přitažlivé, což může negativně ovlivnit první dojem. Právě souhra těchto faktorů přispívá k jejich nízkému hodnocení v mezinárodních žebříčcích.

Podle odborníků na gastronomii hraje roli i kulturní očekávání.

„Cizinec zvyklý na řízek nebo těstoviny s omáčkou bude mít problém pochopit, proč někdo dobrovolně jí horkou rybí vodu s kostmi nebo sladkou kaši k obědu,“ uvedl foodbloger Martin Hošek v diskusi na gastronomickém portálu CzechFoodCulture.

V českém jídelníčku ale nadále zůstávají

Ačkoli je mezinárodní žebříčky řadí mezi nejméně oblíbená jídla, v Česku si udržují své místo. Rybí polévka zůstává součástí vánočních tradic a rýžový nákyp najdete i dnes ve školních jídelnách nebo domácnostech.

Jejich vnímání je ale jasným příkladem toho, jak se chutě napříč světem liší. Zatímco v Asii lidé běžně jedí fermentované ryby nebo durian, Evropané to vnímají jako extrém. Podobně se cizinci dívají na české kulinářské zvyklosti.

Češi svá jídla brání, ale chápou, že nejsou pro každého

Na kritiku tradičních pokrmů reagují Češi většinou s nadhledem. Mnozí uznávají, že rybí polévka může být specifická, a že sladký nákyp jako hlavní chod není pro každého. Přesto se většina lidí shoduje, že jde o součást kulturní identity.

„Vím, že to cizincům nevoní ani nechutná, ale pro mě je to vzpomínka na dětství. Nedělám si iluze, že by to chtěl někdo za hranicemi jíst dobrovolně, ale to mi nevadí,“ napsal jeden z českých uživatelů pod diskuzním příspěvkem, který sdílel výsledky Taste Atlas.

Odborníci na gastronomii dodávají, že podobně kritizovaná jídla existují v každé zemi.

Zdroje: minutovezpravy.cz, tasteatlas.com, tvnova.cz, iprima.cz