Nejkrásnější ozdobu Velikonoc seženete přímo v přírodě. Ve váze vám nesmí chybět
K Velikonocům nepatří jen barvená vajíčka, věnce, stuhy a pomlázky. Své příbytky si můžeme vyzdobit i živými dekoracemi, které se v přírodě objevují už začátkem jara. Jedná se o rostliny, jež jsou součástí lidových tradic už mnoho let. Stačí dát pár větviček do vázy a celý byt naplní příjemná jarní atmosféra.
S příchodem jara se v přírodě začíná všechno měnit. Na větvičkách stromů a keřů začínají rašit první pupeny, ve vzduchu je cítit svěží vůně a paprsky slunce nás začínají konečně lehce hřát na kůži. S tímto obdobím se také neodmyslitelně pojí i dekorace v podobě kočiček a zlatého deště.
Kočičky působí něžně a nenápadně, zatímco zlatý déšť naopak upoutá pozornost už z dálky díky své výrazné barvě. Obě tyto rostliny jsou symbolem jara a Velikonoc. I když dnes už většina z nás nejspíše nezná staré zvyky, které se s nimi pojily, stále se najdou lidé, kteří na tuto přírodní ozdobu nedají dopustit.
Kočičky měly zajistit plodnost hospodářských zvířat
Nejkrásnější ozdobu Velikonoc seženete přímo v přírodě. Ve váze vám nesmějí chybět takzvané kočičky. Jedná se o větvičky vrby jívy, které se v přírodě objevují velmi brzy z jara, často ještě v době, kdy venku leží sníh. Pupeny na větvích jsou chlupaté, měkké a příjemné na dotek. Když je člověk natrhá a donese domů, během pár dní se začnou otevírat. Ve vodě se krásně rozvinou a na suchu si naopak udrží svůj tvar. Do váz se dávají samotné nebo ozdobené stužkami.
V minulosti měly kočičky větší význam než dnes. Na Květnou neděli se nosily do kostela, kde se světily. Poté se dávaly za trám nebo nad dveře, aby chránily dům před neštěstím. Na některých místech se s nimi symbolicky šlehala hospodářská zvířata, jelikož se věřilo, že potom budou zdravá a plodná. Kočičky byly taky součástí velikonočních tradic, podle kterých udržovaly spojení s přírodou a ročními cykly.

Dnes si většina lidí nosí kočičky domů hlavně kvůli výzdobě. Jsou prakticky první přírodní dekorací, kterou si můžeme sami pořídit venku po zimě. Jejich výhodou je, že vypadají dobře i bez dalších ozdob, jen tak postavené ve váze.
Zlatý déšť působí slavnostně, ale je jedovatý
Zlatý déšť, přesněji řečeno štědřenec, kvete o něco později než kočičky, a to obvykle až v květnu. Jeho květy jsou jasně žluté a visí na větvích jako drobné hrozny. Když se rozkvete naplno, nejde si ho nevšimnout. Je to keř, který se často vysazuje do zahrad, protože nepotřebuje žádnou zvláštní péči a je velice hezký.
Pěstuje se tedy vyloženě pro okrasné účely. Je to rostlina, která má ráda slunce, dobře snáší sucho a roste poměrně rychle. V minulosti se zlatý déšť vysazoval u škol, v parcích nebo u domů, kde bylo potřeba zasadit okrasnou a zároveň na péči nenáročnou zeleň. Někdy se z něj vytvářely i přírodní oblouky, které působily obzvláště slavnostně.

Přeci má však tato rostlina jednu nevýhodu, její semena jsou totiž prudce jedovatá! Pokud ho máte zahradě, kde si hrají malé děti, je potřeba je upozornit, aby žádné jeho části nedávaly do pusy. Jinak je to ale vděčná rostlina, která dokáže i obyčejný kout proměnit ve slavnostní místo.
Kam živou dekoraci umístit?
Kočičky patří spíše do interiéru. Většina lidí si je dává do vyšší vázy, často na stůl nebo na parapet. Když se přidá pár mašlí nebo malovaných vajíček, vznikne z nich krásná velikonoční dekorace. Hodí se i do věnců na dveře nebo jako jednoduchá ozdoba na stůl. Kdo je nechá uschnout, může je mít doma vystavené i několik týdnů.
Zlatý déšť je naopak spíše venkovní rostlina. Na rozdíl od kočiček se moc nehodí do vázy, potože jeho květy po uříznutí snadno opadávají. Nejlepší je nechat ho růst tam, kde má dost místa. Na zahradě u plotu nebo jako solitérní keř. Působí přitom nejlépe, když má prostor a světlo. Během roku je nenápadný, ale když přijde jeho čas, místo, kde roste, naprosto rozzáří.
zdroje: ireceptar.cz, dumazahrada.cz, nkz.cz